VIDEOKAMERY.cz | Panasonic HC-MDH3

Videokamera Panasonic HC-MDH3 (< = Shop) už tu byla představena. OBRYNĚ osazená „spotřebními střevy“ se u nás ukázala ve Foto-Castingu a předtím v květnové aktualitě jako ZAJÍMAVOST par excellence. Dnes zkusíme popsat co nejpoctivěji poznatky (ponejvíce) autora článku a editora všeho, co se na tomto Webu vyskytuje, zarytého fanouška svého oboru, Správce Petra Jelínka. „Profesionální videokamera Full HD“, jak ji deklaruje (jinak profesionálně vedený) český Web, imponuje VZHLEDEM a VELIKOSTÍ, což jsou zřetelně DVĚ HLAVNÍ VLASTNOSTI tohoto přístroje, ale nikoli jediné pozitivní. Idealistický klip na Youtube upřesní autor popisem STROJE s Velkým S…

Videokamera Panasonic HC-MDH3 je VELMI zajímavým příspěvkem do podílově žádané skupiny našeho oboru, tedy poloprofesionálních videokamer. Už jsem to tu zmiňoval v recenzi VXF1, že oním slovem „podílově“ myslím uvadající prodeje „jednoúčelových“ (to znamená JEN pro video-audio) videokamer - a to hlavně nejnižší amatérské kategorie - v poslední době. Jinými slovy: několik málo „přeživších“ firem v oboru drží pomyslně nad vodou sortiment profesionálních videokamer všech stupňů výkonnosti. A také jsem v souvislosti s dnešním tématem napsal, že pojmem RAMENNÍ VIDEOKAMERA (příklady nad tímto odstavcem) myslím HODNĚ DÁVNO vzniknuvší VÝRAZNÝ krok k užitkovosti, užitečnosti a především hlavně stabilizaci natáčecí společnice do terénu i na jakékoli závažnější (tj. „důležitější“) akce. Samotným posazením na rameno kameramana se totiž i ze strojů dávno před „stabilizační érou“ (první stabilizace začaly na maloobchodním trhu zhruba od roku 1994) stávaly stabilní mašiny právě posazením na rameno a „spřažením“ s celým tělem člověka-obsluhy…

Videokamera Panasonic HC-MDH3 je současně i jakýmsi ZJEVENÍM. Někdejší odnož spotřebitelské divize firmy Matsushita totiž vyvíjela dlouhou dobu buď plně profesionální videokamery; nebo jakýsi přechod přístrojů pro nadšence a fajnšmekry. HODNĚ diskutabilním bylo i někdejší mámení tříčipovými prcky (jeden z mnoha takových příkladů za všechny: NV-GS75). A zatímco Canon takovému „mámení“ nikdy nepropadl, vývojáři Sony pár takových strojů stvořili: namátkou HVR-HD1000 nebo HXR-MC2000. Polopatisticky spíše napišme, že šlo o jakési „obalení amatérských vnitřností PROFI-TĚLY“, ale to vnímavý čtenář vidí celkem jasně. Panasonic sice osadil některé své videokamery vcelku amatérskými „střevy“ - namátkou HC-X1000 - ale přidal například tři prstence manuálů, takže tu nebyl prostor k výtkám. Jděme na ramenní experiment s názvem Panasonic HC-MDH3…

OBROVSKÁ VIDEOKAMERA snese přinejmenším laickým okem nejpřísnější hlediska přístroje pro PROFESIONÁLY a živnostníky. Rozměry (Š-V-H) 205 x 217 x 494 mm a hmotností 2,33 kg (bez aku a karet) jde o jedno z největších zjevení současného sortimentu našeho oboru. Masivnost na první pohled je opravdu IMPOZANTNÍ, ale po uchopení stroje jsem měl pocit překvapení číslo jedna. Ten STROJ vyhlíží výrazně hmotněji, než jak potom zatíží ruku posuzovatele. Jinými slovy: GIGANT se zdá být v ruce podezřele lehkým. A hned druhý zájemce o tuhle rozkošnost nám v prodejně řekl totéž. Mimochodem šlo o dlouholetého profíka, který dělá zřejmě svoji práci „točiče“ fakt rád a kromě toho dělá pro firmu (nebo ji vlastní ), která má úspěchy v krátkých filmech. OBROVSKÉ PLASTY videokamery naučí kameramana prakticky okamžitě jisté ostražitosti v úchopech a vlastním ovládání, podobně jako se musí naučit „dávat majzla“ na audio-stopu (viz níže), nejlépe externím mikrofonem…

ZÁPĚSTNÍ PAZOUREK pro pravičku je napevno (např. u XF200 byl natáčecí < = klik), ale podle mě jistí ovládání patřičných prvků tak akorát. Hlavní vypínač OFF-ON tvoří černý posuvník pro palec s aretačním kolíkem a stejným palcem pravičky se ovládá hlavní video-spoušť (červené tlačítko). Chválím, protože třeba zapínání kamery vyklopením displeje (povytažením tubusu hledáčku) nemusím. Kolíbka pro transfokátor neboli ZOOM opět super. Hlavní kolíbka má samozřejmý variabilní průběh zdvihu čili volbu rychlosti přiblížení/oddálení v závislosti na stisku kolíbky T/W (Tele/Wide): jemné stlačení tak znamená pomalý nájezd (odjezd) a důslednější síla ukazováku (prostředníku) pak akceleraci zoomu. Profíkům se za polopatickou formulaci souvětí omlouvám, věnováno laikům.   RAMENNÍ OPĚRKA není posuvná, ale třeba zrovna mně pohodově sedne. OBROVSKÁ CLONA na objektivu není snímatelná, díky čemuž se dost složitě hledá pro obříka jakákoli pasující brašna (zrovna máme cosi rozděláno)…

Uchopil jsem STROJ a koukám do hledáčku. Marně. Že bych měl tak „vypasenou škraň“, to se mi nezdá, ale nedokážu nahlédnout z reálného úhlu. Bude v tom asi nějaký fígl: jasně, celé tělo s tubusem okuláru a očnicí neboli gumovou mušlí (ta je mimochodem fakt SUPER) lze vysunout do boku podle názorných obrázků zde výše, k čemuž přidávám animaci kolegy Milana. Nadto jde celý tubus s vlastním hledáčkem (širokoúhlou obrazovkou 0,6cm/0,24“ a 1,555.200 obrazovými body) vyklopit velmi prakticky nahoru, tipuji asi na nějakých 60° náklonu. Když už jsme u těch údajů, výklopný LCD má standardních 7,5cm/3“ a celkem 460.800 bodů a už jsem tu psal v nedávné upoutávce, že jeho dotykové plošky (funkce) lze kompletně nahradit třípolohovým mikrospínačem SEL/PUSH SET. Toho si cením jako konzervativec hodně, protože nahradit patlání displejové plochy takhle logickým a intuitivním řešením je prostě PECKA! Umístění výklopného displeje mi osobně připadá výrazně „normálnější“, než jak to měly modely této značky se zasouvacím systémem. Namátkou jinak chválená HC-X1 (zasunutý/vysunutý) nebo třeba profi-verze AG-AC90 či HC-X1000 (zvídavější si prostě kliknou do jejich recenzí)…

VELIKOST videokamery musí nutně působit na amatérskou veřejnost JASNÝM vzkazem: tohle přece MUSÍ BÝT PROFESIONÁL, že ano. Držení za zmíněný zápěstní klín perfektní, stroj skoro pořád na rameni; a když vyvléknu pravičku ze zápěstního řemene, pak je tu GENIÁLNÍ MADLO, pomocí nějž se každá takhle osazená mašina přenáší mezi scénami (a vůbec celý den při práci) velmi prakticky a pohodlně. Míry a váhy už tu byly, doplňme OBJEKTIV (5tiosá stabilizace HYBRID O.I.S., 20x ZOOM, přepočet na kinofilm 29,5-612 mm, světelnost F1,8-F3,6 a závit 49 mm) plus SNÍMAČ: BSI MOS typu 1/3,1“ s celkem 6,03MPx (16:9). Všemožné nahrávací módy si laskavý čtenář najde na stránkách českého zastoupení značky. Prostě plnohodnotné Full-HD s datovým tokem až 50Mbps, 50p a volitelnými režimy MP4, MOV i AVCHD. Subjektivně napíšu, že obrazový výstup rozhodně nedělá žádnou ostudu a nezaostává za očekáváním. Z hodnot světelnosti a „standardního osvětlení 1400lx“ šel kapku strach, ale ve výkonu na TV-zobrazovačích žádné výtky…

OVLÁDÁNÍ NA MADLE tvoří druhá video-spoušť a kolíbka zoomu, zde pouze pro jednu rychlost (tj. nikoli proporcionálně jako hlavní ZOOM). Vestavěné SVĚTLO na čele horního dílu s madlem má svůj vypínač na boku „LED LIGHT ON, ,OFF“ a jako přisvětlení je vcelku solidní, tolerujeme-li jeho „zadarmovost“ od výrobce a nemožnost regulace. V krabici s kamerou je přibalen tzv. difúzní filtr. Miniaturní REPRODUKTOR na levoboku docela sedne k uchu kameramana, beru. Osazení TROJICÍ BOTIČEK zajímavé, pro někoho možná zbytečné, já to beru taky, dvě přední kvůli blízkosti jsou asi spíše buď anebo (ta či ona). Osazení ZDÍŘKAMI má tři umístění na těle stroje: pro externí mikrofon je hned za pravou přední botičkou, dvoje krytky zezadu jsou na snímku tady níže pod odstavcem (AV-výstupy a napájecí vstup s diodou nabíjení) a pak je tu trio fešáckých „kouřových“ krytek na pravoboku nad tímto odstavcem: pod první CAM REMOTE (odkazoval jsem tadyhle na tento Web) plus sluchátka, druhá ukrývá DVA SLOTY na SD-karty a třetí klasické výstupy USB a HDMI…

INDIKACE NA DISPLEJI začínají základní obrazovkou, která má oproti amatérským kamerám jakýsi profesionální design (grafiku), po naskočení do ikon dalších nabídek - a Čeština tu dozajista JE - se další plošky voleb a ovládání změní na „maloobchodní standard“. MANUÁLNÍCH nastavení je tu rozhodně dostatek, aby se Panasonic nemusel stydět za svoje zařazení do výkonnostní kategorie z úvodu článku („Profesionální videokamera Full HD“). K prstenci manuálních funkcí lze přiřadit očekávané funkce po vzoru jiných modelů výrobce i konkurentů: jednoduše se tak přepíná řízení prstencem funkcí FOCUS - ZOOM - IRIS neboli ostření - transfokátor - clona. V Galerii Video-ukázek níže je krátký klip, kdy na plný zoom ze vzdálenosti asi 600 metrů vzdušnou čarou (viz mapka z někdejšího srovnání Low-End modelů) přeostřuji manuálně ze stromů (větví) na světově známou věž hradu Pernštejn. Mimochodem: stejně jako tento klip HODNĚ vzdálené skifařky (auto-focus) demonstruji pochopitelně stabilizační vlastnosti ramenního stroje bez stativu čili z ruky. Demonstrace rozsahu transfokátoru budiž především ilustrací, na jakou vzdálenost mi pomáhá na rameni posazená konstrukce popisované videokamery…

HODNOCENÍ STROJE? Přijď, drahý Čtenáři, Kameramane, Fanoušku a VYZKOUŠEJ si to! OBŘÍ PLASTY této videokamery vyžadují opatrnost při zacházení, aby „nevrzaly“. Ovládání je bez výtek a stačí zácvik jako u každého přístroje. ALE HLAVNĚ: Panasonic HC-MDH3 jednoduše VYHLÍŽÍ tak věrohodně PROFI, že prostě neudělá ostudu dojmem a FUNGUJE v rámci své kategorie tak SOLIDNĚ, že za ty peníze - maloobchodně na podzim 2018 zhruba za 33 tisíc korun včetně DPH - PROSTĚ STOJÍ ZA ZVÁŽENÍ. Všem zájemcům doporučuji  ROZHODNĚ ZAKOUPIT TADY. samozřejmě s možností volby profesionálního přístupu našeho personálu v kamenné prodejně v Brně. HOWG. Petr Jelínek

Moderovaná Video-Galerie. Prvním klipem je přeostření na zmíněnou věž Pernštejnu - jak píšu výše, stojím asi 600 metrů od ní a jedu z ruky. Druhý klípek je o stabilitě a náznaku vzdálenosti po odjetí na konci ukázky (tipuji, že od loďky to je až 400 metrů). Třetí video v podstatě jako dvojka, čtvrtý klip opět demonstruje stabilitu - plný ZOOM a plynulý švenk - z ruky/ramena (ostří automat), pátá ukázka ukazuje, jak daleko jsem byl od skifařky, to už nikoli z Rakovce od Rybářské Bašty, ale z Kozí horky od půjčovny a šesté videíčko demonstruje plný ZOOM k první ukázce s onou známou věží Pernštejnu, opakuji, že z úctyhodné vzdálenosti. Poslední dva klipy jsou při VELMI slabém světle ze sklepa v naší Restauraci: druhý se liší od prvního zapnutým světlem na kameře. Čtenář si může libovolně v maximálním okně přehrávače pauzovat (pozastavovat a pokračovat) klípky dle libosti, některé detaily za to stojí...