VIDEOKAMERY.cz | Recenze: Canon IVY REC

Kategorie VIDEOKAMER je daná, ale brzy sem vložíme "definiční" rozdělení. Jedním z historicky největších tahounů pokroku a symbioticky spolupracující firmou po boku VŮDCE elektroniky Sony je (naštěstí) OBŘÍ Canon. TEN Canon, který už hafo let takřka neohrožován vládne světu digitální fotografie. Teď ale nevím, jak nazývat IVY REC coby NEUVĚŘITELNOST, s níž Canon chce zjevně otestovat trh, potažmo své obdivovatele. Ladies and gentleman - sousloví používám velmi zřídka, třeba když zřím něco extra  - je tu multifunkční hračka v plastovém těle ÚPLNĚ MIMO Canon, ale s jeho logem… 

Tradičním odstavcem souvislostí prolétnu. Experimentů bylo jen za posledních 30 let, kdy autor obchoduje v oboru, opravdu dost. Mnohé z nich v době svého nástupu uváděly veřejnost v úžas; nebo jim málokdo předpovídal JISTOU budoucnost. Z několika novot, které neměly pomyslně ustláno na růžích, ale prosadily se, pár zmíním. Na digitálních veletrzích v Německu, kde jsem byl několik let předtím i potom v rámci „profesních výjezdů“ s firmou Canon (autobus s Ondřejem Neffem a dalšími) si pamatuji první ÚDIV. V éře dosluhujících analogů i digitálních pásek s formátem mDV jsem „čučel jako puk“ na miniaturu už JEN na paměťové karty, plus šílenou kapacitu v prosklené vitrínce (obří SD 512MB ). Ruku v ruce přicházely „zázraky“ pro 8cm DVD-disky, s vestavěnými Hard-Disky a dalšími fenomény, které se - stejně jako microMV nebo v jisté míře i všechny páskovky - dříve nebo později ukázaly být slepým či jen „dočasným“ ramenem vývoje. Vzhůru do experimentu IVY REC…

Canon IVY REC: Probůh CO TO JE? Plastově-pogumované tělíčko jakéhosi multimediálního hybridu přišlo na trh hned ve čtyřech barvách. Modrá, Růžová, Zelená, Černá - a každá z barev by určitě snesla upřesnění. Modrá má náznak tyrkysové, Růžová je doplněna fialkovou, Zelená v sobě nese dílek žluté a černá je mnohem spíše tmavší šedou. OK, jděme na popis. Multifunkční videokamera s fotoaparátem Canon IVY REC je osazena CMOS-čipem 13MPx s pravděpodobnou úhlopříčkou 1/2,3“. Objektiv má pevné ohnisko s přepočtem na kinofilm 25,4 mm a udávanou (slušnou) světelnost f2,2. Maximum foto rozlišení je 4.160 x 3.120 bodů a Videoklipů MP4 pak 1080/60p. Rozměry jasné z přiložených fotek, které doprovází dnešní „Recenzi“, hmotnost činí 90 gramů. Jediný výklopný díl jsem vyfotil s pohledem na slot mikro-SD kartu (maximum 256GB) a nabíjecí mikro-USB konektor…

NENÍ tu žádný displej! Všechna nastavení se provádí nepříliš kladně hodnocenou aplikací Canon Mini Cam. Po stáhnutí si v dalším kroku většinou aplikace „osvěží“ upgradem své funkce a pak se spojí s mašinkou. Netuším, zda jsem dělal něco jinak než tisíce dalších uživatelů, ale podle jedné instrukce jsem odejmul (magnetický) kryt objektivu a pod ním (s LUPOU!) četl výrobní číslo prcka, abych jej zadal do telefonu a pak vše začalo fungovat. NO - vše: spíše si pamatuji tápající začátek, kdy mi nechtěl prográmek dovolit nic jiného, než prohlížení souborů a volby parametrů (nešla ovládat kamerka) a následně jsem po upgradu zas neviděl stejně jednoduše (jako před ním), kde nastavit kvalitu videa. Nakonec jsem se snad popral se vším a v ukázkách Galerie níže to naznačuji…

Hlavní volič (přepínač) je kromě spouště na horní hraně šasi jediným prvkem (takže jsou DVA ), což se dalo zažít u miniaturních kartových experimentů Sony TG3/TG7, ale dnes je to o něčem jiném; a hlavně v roce 2020. Klipsa na spodním dílu slouží k zaklesnutí à la karabina, na spodní strana je stativový závit v otvoru hloubky 5 mm (měřil jsem posuvným měřítkem, které od průmyslovky nenazývám šuplera ). No a pravý dolní roh těla je osazen hřídelkou pro poutko řemínku; to při pohledu na přístroj zezadu. Přepínač funkcí má 5 poloh a dvě LED-diody. Zatočím-li s ním o jednu pozici doprava, zvolil jsem spojení s chytrým zařízením. K poloze OFF nebudu nic vysvětlovat, pak je tu Foto-, Video- a Multifunkční mód. Malá dioda vedle OFF svítí červeně při nabíjení a zeleně po zapnutí. Větší dioda nad ní bliká červeno-zeleně po aktivaci bezdrátové komunikace (< = za delším podržením spouště) svítí zeleně po spojení s mobilem…

Při volbě Multifunkce se jedním stisknutím vyfotí jeden obrázek a kontinuálním podržením spouště v trvání 4 vteřiny začne kamerka po pořízení fotky nahrávat video - dokud spoušť nepustím. Při foto-módu je podržení povel, aby se pokračovalo v sériových snímcích (2 fotky za vteřinu), při multimódu je „sériovka“ vyloučena. V obou módech (polohách voliče), kdy se dají pořídit Videoklipy, je maximum sekvence 10 minut. Jednoduché, srozumitelné, byť mám kapku pocit nedokonalé podpory samotného producenta. Přece jenom mám možná více zkušeností s čímkoliv k rozpohybování oproti laikům, samozřejmě s respektem k modernosti mladších generací. Jinými slovy: přijde-li IVY REC i přes zjevnou jednoduchost do rukou úplného laika, může ho pěkně potrápit…

V Galerii níže je Fotka a Klip z hokeje, kde jsem měl párkrát i IVY REC. Původně jsme měl v názvu recenze dovětek „...neuvěřil bys, Jardo“. Nějak mě to s myšlenkou na Jardův styl napadlo před zítřejším zápasem v Rondu.  Jsem totiž dlouholetým hokejovým příznivcem Komety Brno; či spíše fanoušek a „poučený laik do hokeje“, kdyby třeba mohl slavný klub vyvolávat v někom emoce. A navzdory různým názorům Jardu ctím a před koncem letošní sezóny mu přeji jako LEGENDĚ jen nejlepší závěr. Zítra si na něj vezmu nějakou kameru "natajňačku", abych nebyl nápadný; a uvidíme. Ale kolem krku budu mít šálu Komety a doufám, že si párkrát zamotám… 

HODNOCENÍ experimentu? Ale ANO, myslím, že za bratru 3.000 korun to může pro leckoho být dobrý nápad. Mašinka se připne k popruhu batohu, na poutko riflí nebo prostě hodí do brašny (kapsy) a její používání v jakýchkoli "autdůrových" situacích bez riskování vesměs DRAHÉHO mobilního telefonu se nejeví jako pitomost. Z ukázek je patrné, že i přes absenci blesku TO slušně fotí i v interiéru, natáčí pohodová videa (1080) a funguje TO. Někam se vám kluci šikovní mohl sice vejít vodotěsně zakrytovaný displej, ale co už. Petr Jelínek. HOWG...