Špionáž 2006: virus MPEG2 na postupu..?

A stále dokola: kurzor myšky napoví a kliknutí zvětší...

Hned v začátku hlavního textu si dovolím odkázat na stěžejnější pilíře sortimentů jednotlivých značek v právě nyní končící sezóně, přičemž modelovým rokem (onou sezónou) zde budu mít na mysli přesně neodhadnutelný "časový úsek mezi jarem předchozího a stejným obdobím následujícího roku". čtenářova tolerance v mnou uváděných modelových řadách je tu předpokládána vždy, když se do popisovaného systému vloudí některá z novinek mimo pořadí - tedy v pozdním létě anebo až v závěrečných měsících daného kalendářního roku. Jednotlivé firmy uvedu abecedně, protože toto pořadí je nejméně (?) napadnutelné zastánci nebo odpůrci kterékoli značky. Foto-Boss Canon sice loni nepředstavil své stěžejní špeky ve stejný čas jako konkurenti, ale jedním z nejzajímavějších počinů střední třídy MVX40/45i dal jasně najevo, v čem si zjevně může být jist svou silou. Ani jeho megapixelové trio MVX300-350i nebo základní spotřební typy MV800 až MV850i rozhodně netrpěly malou prodejností (na podzim se přidružila fotokamera MVX4i), což se naopak nedá říci o DVD-modelech DC10/20. Zajímavostí končící sezóny lze asi označit délku prodejnosti fešné MVX3i - téměř 2,5 roku - a neuvedení očekávané (!) nástupkyně XM2 coby typu XM3 (?) jako třešničky největšího sortimentu mini-DV na světě…

Japonský Victor je na tom úplně jinak: orientuje se především na kartové a diskové přístroje, i když pásku zatím nevypouští. Tady ale těžko hodnotit produkci jako celek, protože opatrnické (?) české zastoupení značky dováží pouze část výrobního záběru, jak jej zná třebas spotřebitel v Německu. I tak se ale dá konstatovat, že některé typy jsou ve své třídě velmi úspěšnými, což platí pro (český) vrchol základní řady GR-D270, ale naopak asi ne pro duo GR-DF420/470. Kartové mašinky Everio MC200 a MC500 jsou svými prodejními čísly spíše exoty, ale jistá promile trhu obsazují. A diskové typy - opět českým JVC dovážené pouze v necelé polovině sortimentu - mají solidní čísla, alespoň v evidencích prodejnosti naší firmy. Panasonic na to šel jinak, i když těžko hlasitě souhlasit, že lépe: jako jediný téměř opustil klasické osazení videokamer jedním snímačem a navázal na úspěchy svých tříčipů GS70 a dua GS120/200. Už nedostupná GS250, doprodávaná dvojice GS140/150 i (zatím) nejočesanější tříčip všech dob GS75 byly v prodejnosti úspěšné, ale především naprosto nepravdivými údaji o fotorežimech a pidi-čipy stejně onu pověstnou díru do světa neudělaly. A o (ne)dostupnosti relativně úspěšné GS400 se diskutuje tolik, že se ani nepřidáme…

Vůdce světového know-how firma Sony už nyní experimentuje - i přes široký záběr své produkce - po několika svých dílčích omylech (namátkou ono micro MV) poněkud umírněně. Přesto řídí již třetí sezónu výrobu DVD-kamer s jednostranným vypalováním (DVD-R/RW/+RW), dosud stále nabízí (?) skomírající formát D8, je předvojem přístrojů formátu HDV a (zatím) drží i velmi solidní výběr modelů mini-DV. Končící modelový rok byl ve znamení pokračovat s dotykovými LCD-panely a jak je vidět, jistá část uživatelské veřejnosti si zvykla i na tenhle výstřelek. Poměrně úspěšnými byly - v prodejních číslech - modely základní řady HC17-42 a pomyslný potlesk sklidila především třešnička na dortu DCR-HC90, kterou zřejmě vystřídá (?) letošní duo HC94/96. Doslova šokem byla asi pro mnohé fanoušky digitálních videokamer informace, že Boss světové elektroniky se pouští do formátu nahrávání na vestavěný pevný disk, ale tenhle experiment probereme o kus níže. Tady si ještě připomeneme, že (nejen) svatebním točičům firma Sony stále nabízí veleúspěšnou maxiručku se známým označením DCR-VX2100 a v loňském roce vypustila hned dvě verze HDV-kamer s tříčipovým a jednočipovým osazením: FX1 a HC1, které jsme taktéž představili (a kapku i HVR-Z1, a to dokonce s malou ukázkou videa)…

A co letos, kam že to vlastně spěje? Plíživý nástup komprimačních hračkáren (řekli by sokoli na jednom diskusním fóru) už má nezadržitelný vzestup. Předloňské představování kartových prcků od firmy JVC - MC200 a MC500 - bylo průlomem do technologie MPEG2, protože oproti modelům DVD nabídlo přece jenom dosti větší kapacitu a v určitých ohledech i snadnější zálohování dat. Ale Victor pokračoval hned v následující sezóně se svými vestavěnými hard-disky v podobě podzimních GZ-MG20-30-50 a Panasonic přidal k někdejšímu pokusu v miniatuře SV-AV100 tříčipovou krasavici SDR-S100. Shrneme-li kapku současný fenomén MPEG - a to z amatérského segmentu raději vynecháme HDV-kamery - vidíme nyní zjevný nástup komprimátů v tzv. domácí videotechnice, zde tedy co se videokamer týká: DVD mašinky produkuje Panasonic už téměř 4 sezóny (a Hitachi zřejmě až o 2 roky déle) a k jednostrannému DVD firmy Sony se loni přidal i Canon. Každý ze čtyř hlavních producentů videokamer - Canon, JVC, Panasonic i Sony - zde má tedy nějaké to želízko v ohni, čili zastoupení ve videoformátu MPEG2 některými modely…

Pusme se tedy do letošních (zatím) známých modelů..

Obrátíme-li nyní abecední pořadí značek, začneme pro změnu firmou Sony. Každý rok je totiž její nastupující sortiment znám asi nejdříve, i když vlastně jen pro (velký) trh USA. Letos se ale můžeme vzácně opřít už od přelomu ledna a února i o stránky čs. zastoupení, na nichž je prozrazeno dosti. Předně tu zatím stále bude výběr z ucelené řady čtvrtpalcové mini-DV, tedy modelů DCR-HC23/24 (zřejmě verze bez dálkového ovladače a s ním), MS-kartou doplněných verzí HC32/35 (podle čs. WEB-u Sony ve značně obrácené logice se vstupy a bez AV-in) s CCD-čipy 0,8MPx, megapixelovými HC44/46 (opět bez DV-in a s ním) a zjevně nástupním duem po loňské DCR-HC90: DCR-HC94/96 (bez vstupů a s nimi), osazeným opět 1/3" čipem s 3MPx. Jako naprostý vrchol všeho, co se ještě dá označit maloobchodním mini-DV, bude stále čnít nad sortimentem královna tmy, totiž nejdelší strojovna segmentu VX2100, o níž jsme také cosi napsali a u níž jsme mj. chválili i absenci daktyl-panelu. Vyznavačům staré dobré pásky je u Sony dán vcelku široký záběr v intencích předchozích sezón, přičemž asi jen japonská centrála nejlépe ví, jak mnoho onen zmiňovaný dotykový LCD-panel (ne)ubližuje prodejnosti videokamer…

A to by nebyl Sony, aby nechtěl dokazovat svůj echt vůdčí potenciál světa elektroniky největším (!) počtem nahrávacích systémů. Podle čs. stránek už sice zjevně skončila éra analogové Hi8 - tedy s výjimkou doznívajícího digitálního použití této 8mm pásky ve dvojici modelů D8 - a novátorský fenomén HDV je zatím ještě v začátcích, ale novinky s osmicentimetrovým diskem jsou opětovně v ucelené řadě (a 2 tvary - viz obrázky): základní DCR-DVD105 má šestinový snímač s 0,8MPx, vyšší DVD205 už je osazen 1/5,5“ čipem s 1,07MPx a DVD405 dokonce třetinovým třímegáčem. Vrcholem nemá být stroj s ještě větším počtem pixel, ale C-MOS-senzorem (s 2MPx, ale výrobce udává foto-maximum 4MPx: 2.304x1.728) vybavený DVD505, jenž jako jediný ve formátu DVD nabízí ke koukání 3,5" LCD-displej (221kPx) a dokonce i 4kanálový zvuk z vestavěných mikrofonů Dolby® Digital 5.1, přičemž tato audio-vymoženost se týká i DVD405. Je vidět, že myšlenky 8cm disku se zatím nevzdá žádný z jeho producentů, ale autor textu si dovoluje pochybovat, že DVD-formát bude vyráběn nějak zásadně dlouho: disky nejsou levné a mají omezenou kapacitu asi 18 minut v nejvyšší kvalitě. Navíc je jasné, že reklama "Natočit-Vysunout-Přehrát" takticky vynechává (důležité) informace o nutnostech finalizací (a tzv. odfinalizování) disku, jež jsou pro anoncované užívání těchto přístrojů přinejmenším komplikacemi…

Doslova šok poučenějším laikům oboru zřejmě asi způsobí třímegový experiment s vestavěným pevným diskem, který by měl nést extra označení DCR-SR100, respektive ...SR90 pro čs. trh. O pěknou porci hmotnější mašinka oproti diskovkám JVC MG20-50 (535 versus 320 gramů) s bytelně působícím tělesem objektivu má 2,7" širokoúhlý LCD-panel (123.000 bodů; samozřejmě dotykový) a stejně jako dva výše zmiňované DVD-modely také 4kanálový zvuk s patřičnými mikrofony. HDD má avizovanou kapacitu 30GB a my se samozřejmě hned u prvního kousku přesvědčíme, zda náhodou nejde o podobný typ Hitachi, jaký jsme našli např. u JVC MG20. A přestože jsme slavné značce Sony věnovali už dosti textu, zmiňme před následující firmou Panasonic ještě HDV-formát. Jak už jsem uvedl výše, obě loňské prvotiny jsme popsali na našich stránkách, přičemž větší HDR-FX1 jsme si dovolili vyzkoumat osobně a menší jednočip HDR-HC1 nám velmi solidně přiblížil čtenář z východního cípu našeho kraje. HDV s kompresí MPEG2 je sice často v diskusích zatracován značnou částí tzv. točičů, ale budoucnost nepochybně má - brzy přibude i nová HDR-HC3...

Panasonic vsadil už loni na převahu přístrojů s emblémem 3CCD: a letos budou mít videokamery s jedním snímačem v jeho sortimentu ještě méně místa. A stejně jako u Sony nás český WEB může dobře navigovat už pár týdnů nazpět. Vidíme zde, že loňská přestávka formátu DVD-RAM u slavné značky - po někdejší prvotině VDR-M30 a poté i předloňském duu VDR-M50/70 - nebyla ukončením výroby tzv. systému oboustranného vypalování, ale (nejspíše) jen čekací pauzou. Letos totiž vyrukuje Panasonic hned s trojicí mašinek, z nichž dokonce hned dvě vybavuje třemi CCD. Jednočip se má nazývat VDR-D150 a vyšší typy pak D250 a D300. Svými rozměry jsou jak základní 150tka masivnější proti druhdy recenzované dvojici Canon DC10/20 (ale zase menší oproti Sony DVD405 apod.), tak vyšší typy 250/300 podobně větší proti avizované DC40. Rozhodující výhodou zmiňovaných videokamer je možnost oboustranného záznamu (disk se musí otočit), i když kompatibilita DVD-RAM je diskutabilní: oni se ti výrobci ne a ne domluvit pro dobro spotřebitele. Ke komprimačnímu odstavci zopakujme zmínku o podzimním překvapení SD-kamery SDR-S100, již jsme představili co možná nejpoctivěji i my…

Ani v (zatím) nejrozšířenějším home-formátu čtvrtpalcové pásky mini-DV se odnož koncernu Matsushita určitě nefláká. V sortimentu zbývají už jen dva jednočipy - ultrazoomovky NV-GS27 a GS37 s 30násobným přiblížením - ale výběr modelů s emblémem 3CCD vyhlíží slibně. Ne že by jich mělo být více proti loňsku, ale fanoušky domácích videokamer bude asi zajímat hlavně třešnička na dortu onoho segmentu NV-GS500. Nová královna amatérské řady má mít (podobně jako GS400) CCD s úhlopříčkou 1/4,7" s 1,07MPx každého, závit objektivu 43mm a optickou stabilizaci; a mj. také i širokoúhlý LCD-panel 2,7" a parametry těla 91x73x153 mm s 570gramy (GS400 má 81x80x178mm a 700g.). Doufejme, že na hodnocení nebude mít zásadní vliv absence analogových vstupů, i když to se u nejvyšší z řady nedělá (lakomci :-D). Směrem dolů v sortimentu čtvrtpalcových 3CCD jsou tu ještě GS300 (s DV-in) a GS280 (bez vstupu), obě s menšími čipy 3x 1/6"+800kPx a optickou stabilizací (!) a řadu uzavírá GS180 se stejnými (malými) CCD-čipy, elektronickým stabilizátorem a (doufejme) snad jen opomenutou zmínkou o české orientaci v nabídce, již mají mít všechny výše zmíněné modely firmy...

Jdeme-li abecedně vzhůru, dalším v pořadí je japonský Victor (JVC). Tady je sice zjevné, že hlavní porci novinek sympatická firma dala už na podzim - svým (v čR) triem diskovek - ale na mnoha stránkách s různým stupněm odbornosti či E-shopovosti lze nalézt téměř od začátku roku zmínky o nových číselných označeních, které dostávají mj. širokoúhlý LCD a (dokonce) pro některé destinace i barevné varianty těl. Nejfrekventovanější dvojicí v éteru je asi GZ-MG67 a MG77 (20 versus 30GB místa na HDD), ale podle všeho se chystá ucelená šestice GZ-MG21, MG27, MG31, MG37 (plus jmenované duo 67/77), přičemž oba číselně nejvyšší modely by měly mít snímače s 2MPx a 1/3,9". Uvidíme, zda nám zastoupení JVC CZ už (konečně...?) doveze kompletnější sortiment nebo bude (a nejen jako loni) přenechávat velkou část trhu dravým E-shopům z Francie či Německa. Jak mnoho jsou (nebo nejsou) vývojáři z JVC nyní zažraní do pokračování modelových řad systému mini-DV, to zatím opravdu v únoru roku 2006 netušíme, možná nám některý šikovný internetový surfař poradí…

Abecedně posledním (odzadu) je v oné naší čtveřici hlavních producentů Canon. Ale úplně stejně jako vloni dělá tajnůstkáře a jen tak něco na sebe (respektive o svých videokamerách) nepráskne! Už sice víme, že nástupní řadou tzv. základních spotřebek bude v logické numerické řadě devítistovková série MV900-930-950 a MV960 a v aktualitě jsme už také představili (možná nikterak oslnivé) nástupce středních MVX300 až 350i, tedy zatím známé duo s názvy MVX450 a MVX460 (vyšší je kupodivu bez "i", ale s oběma vstupy). Asi jediný zajímavější počin - o němž se zatím už teď ví - má tedy odlišný formát, než na který zřejmě čeká početná obec točičů (že by mini-DV?): videokamera na 8cm disky s 1/2,8" CCD-čipem a vysokým rozlišením 4MPx má název DC40. Jako dosud nejexperimentálnější DVD-typ si ale možná získá i přes rozporuplnost samotného (jednostranného) nahrávacího formátu určitou množinu zájemců, protože vzhledem k výkonům půjde o nejkompaktnější mašinku ve srovnání s konkurencí. Hned po prosáknutí informací o (doufejme) něčem extrovním ve stylu nástupce MVX40/45i, MVX3i (MVX4i?) nebo dokonce XM2 (zopakujme možný název XM3) napíšeme přídavek velmi rádi - nejen naši diskutéři mohou doufat :-o)..

Vedle hlavního kvarteta výše popsaných značek existují také dva až tři méně (u nás) známí výrobci, jež podle všeho zatím stále produkují své sortimenty. Možná i vinou čs. (dovozní) distribuce je asi největší z těchto zdánlivých exotů - korejský Samsung - tak málo zastoupen v českých maloobchodech, že o elektronice strojírenského a multi-výrobního giganta se ví opravdu málo. A přesto vypouští i jeden DVD-model s označením SC-DC164, který (dokonce) překonává i pověstný rekord v optickém přiblížení (má 33x!). Vzhledem k nynější nedostupnosti více informací se spokojme (?) se zjištěním, že nahrávacím formátem je zde MPEG4 (DC164 má navíc multifunkční kartový slot) a odkažme na daleký WEB výrobce. Kvůli (ne)dostupnosti údajů o současných produkcích videokamer Sharp a Hitachi zmiňme pravděpodobné pokračování produkce u druhdy oborově slavné značky Hitachi, zatímco k eventuálnímu ukončení vývoje a výroby přístrojů Sharp v námi sledovaném segmentu lze velmi těžko nalézt zodpovědný verdikt…

Nějaký odhad vývoje na rok 2006? Už jsem to přece naznačil v názvu povídání: virus MPEG2 je na postupu; a zřejmě již i ve stadiu frontálního útoku. Pravděpodobně sice (to jako obvykle) přispěchá s obdivnými soudy a výlevy řada rádobyodborníků: jak je práce s komprimáty pohodlná, jak se krásně přistupuje k jednotlivým scénám a jak pěkně rychle se video stahuje do počítače atd. A i když se tyto stránky prezentují jako jakýsi patron všech (amatérských..) videokamer a prokazatelně se snaží poctivě věnovat celému sortimentu, mohou mít (svůj) názor. Jako autor textu si tedy dnes dovolím cosi vyjádřit: i když je možné, že rozlousknutí oříšku o přesném střihu MPEG2 "na snímek" má řešení, jsem (zatím) stále zastáncem a propagátorem avíčkových formátů a mám např. už 10 let (jo, hned po nástupu mini-DV) videa na čtvrtpalcových páskách. A co byste řekli: natočili mu ho? No, natočili nenatočili, prostě je video přehráváno stále (vizuálně) ve stejné kvalitě a spolehlivosti. A naopak se mi občas stane, že vložím některý z (nedávno) vypálených DVD-disků do přehrávače a dozvím se, že (fuj) "NO DISC"…

Jinými slovy: až bude konečně vyvinut tak (pro zálohování) spolehlivý formát, jakým bezesporu mini-DV je, přidám se k obdivným soudům i já. Do té doby ale budu (kacířsky?) doporučovat onu starou dobrou pásku s šířkou 6,35mm na každou vážnější práci. A mimochodem: proč sakra výrobci neumožní na 30GB disk novátorských hračkáren nahrávat AVI, vždy by se tam vešlo skoro 2,5 hodiny plné kvality DV-PAL? No nic, na závěr dnešních kameronovin tu máme předpověď digitálního počasí 2006 pro střední Evropu: kartové, diskové i DVD mašinky (pravděpodobně) letos zaznamenají dosud největší úspěchy v prodejnosti, z vůdčích firem si udrží standardní pozici určitě Sony i Panasonic, v hračkárnách bude hrát velkou partii i JVC a očekávané špeky (úpěnlivě doufejme) přidá ke svým trvale úspěšným počinům i letos Canon. Asi nepravděpodobným je zásadní ovlivnění segmentu korejským exotem (Samsung) a zjevnou (ne)jistotou zůstane v této chvíli i zásadní neomráčení něčím, co by se vymklo ze standardu, resp. překvapilo tak, jak např. v roce 1995 uvedení prvního formátu digitálního záznamu v podobě známé krasavice VX1000. Již (doufejme...) brzy uveřejňované recenze poučenějších laiků oboru (nejenom?) na těchto našich-vašich stránkách pomohou k orientaci přece jen více - a my se budeme jako každoročně snažit (a vy všichni těšit, že jo lidi :-D)…