Znáte „dlaňovky“? Seznamte se prosím!

Sledujte - i přes prázdniny - náš WEB, dopustíme se nyní (konečně) opravdových inovací a určitě nás neodradí ani momentální „okurková“ sezóna - čas dovolených. Posoudíte jistě brzy sami, jak to dopadlo, zda jsme u vás zůstali „na úrovni“ anebo jsme se „propadli“…

Co vlastně znamená už běžné označení: „dlaňová kamera“? Tato naše popisná mini-recenze si nechce klást nároky na jakékoli posudky v daném oboru, ale chce ukázat čtenářům našich stránek krásu a dokonalost jedné z nejvyspělejších sort „královny spotřební elektroniky“. Rozeberme si kategorii „dlaňovek“ jako celek a zkusme přiblížit alespoň některé modely trochu blíže: pro lepší orientaci každého, koho to zajímá. A cože to chceme popisovat jako tzv. „dlaňovky“? Obrázky zde (nejdříve mrkněte na úvodní) vám nabízejí (horní skupina - zleva): Sony DCR-IP5, JVC GR-DVP7, Canon MV-5iMC, JVC GR-DX25, Canon MVX2i a Sony DCR-PC110. A kromě prvně jmenovaného modelu (MICRO-MV) jsou všechny předmětné přístroje systému mini-DV.

Stanovme si základní znaky videokamer, jež můžeme zařadit do kategorie nazývané dlaňové. Oproti nejprodávanější kategorii „HANDY“, jež se drží rukou kameramana zespodu - tedy pravicí provlečenou pod zápěstní řemínek - má dlaňová videokamera obvykle "zvláštní" ergonomii a ovládání. Obvykle se jedná o přístroj „svislého“ držení - to znamená, že pravice uživatele má (většinou) tři prsty opřeny o přední část těla kamery a palec této ruky má kromě stabilizační úlohy ještě (běžnou) roli spouštění nahrávání a ukazováček provádí (až na výjimky) přibližování anebo i realizaci digitálního focení. Fota, jež jsme zhotovili právě pro příklady držení a ovládání, snad potvrdí mnohá tato vyřčená „moudra“. Pravý snímek zde pod odstavcem naznačuje držení kamery HANDY. Přiložením šipky vaší myšky zobrazíte u každého obrázku popis, kliknutím pak můžete obrázek obvykle výrazně zvětšit…

Prakticky (téměř) současně s „hlavním průkopníkem (gigantem) KNOW-HOW“ světového kamero-průmyslu, firmou Sony (respektive jejich první dlaňovkou), se začali připojovat hlavní konkurenti oboru! A zde (nebudeme-li považovat za předvoj jakési „takřka dlaňové“ modely Sony řady „SC“ - od roku 1994) máme další hmatatelný důkaz průkopnických činů tohoto vůdčího výrobce v podobě mini-modelu Sony DCR-PC7: už z roku 1997(!). Podrobnosti a data naleznete (mimo jiné) i v naší tabulce - jež je na konci článku o zmapování (klikněte)
href="/view.php?cisloclanku=2002102402" target="_blank">„Novodobé historie Sony: 2. díl“ (ty dva díly a tabulka daly docela práci, podobně jednou určitě nabídneme i další značky výrobců kamer)…

Všechny „značkové firmy“ našeho oboru (ale i ty, jež mnozí z vás „značkovými“ nenazvou) se pokouší odnepaměti vyvinout, vyrobit a prodat co nejmenší videokamery! Kromě vůdčí role zmíněné značky Sony se to se střídavými úspěchy dařilo firmě Canon (mj. UC-10/15/16 z let 1993-96 a pak i digitální MV100 a MV3/4/5) a i firmě Panasonic (mj. NV-EX1/3). Všem obdivovatelům druhého dílu krásné sci-fi „Jurský Park II“ zde vzkazuji, že někdejší krásná miniatura digitální mini-DV JVC s výklopným LCD-panelem má dnes už mnoho následovníků, z nichž vybíráme pro tuto dnešní aktualitu ten, jenž se (právem?) chlubí titulem „nejmenší mini-DV na světě“… No: a nyní to vypadá, že se konečně dostaneme k věci - tedy k opravdovému "pokecu" - tématu tohoto článku: popíšeme blíže několik dostupných dlaňových videokamer současných nahrávacích systémů a současných (úspěšných) výrobců:

Přestože horní „hlavní srovnávací foto“ nabízí mezi nejmenšími kamerami i model DCR-IP5 experimentálního systému MICRO-MV firmy Sony, zůstávejme stále při „nejklasičtějším“ systému mini-DV, jenž zařadili do výrobního programu (naštěstí) všichni rozhodující výrobci. Firma Panasonic je pro tenhle příspěvek v poněkud zvláštní situaci: vyráběla sice "dlaňové" kamery v několika modifikacích, ale jeho výrobní sortiment nemá (nejméně dva roky zpět) žádný model této kategorie. JVC má zase zcela jinou pozici: přestože není v oboru videokamer nijak velikým hráčem (alespoň co se týče posledních několika let), její dlaňové modely jsou pojmem, jenž se při srovnávání opravdu vymyká vlastnímu sortimentu i pověsti své mateřské značky (k ostražitosti potenciálních zákazníků!)… Tak pojďme mrknout, který model vypadá nejzajímavěji a který se drží „lepším stylem“…

JVC vyrábí (nehodnotíme jak, ale že vůbec vyrábí!) momentálně i nejlevnější „dlaňové“ kamery na světě! Chce-li čtenář dnešní mini-recenze dychtit po získání dalších informací, může se lehce orientovat (mimo jiné) naším uvedením LOW-END modelu této HI-TECH kategorie (odpuste ty anglo-zkratky, někdy jsou nutné) v našem nedávném seznámení s přístrojem v popisné recenzi nazvané
href="/view.php?cisloclanku=2003060501" target="_blank">„Nejlevnější dlaňovka? JVC“. Model JVC GR-DVP7 byl sice pro letošní katalog nahrazen modelem DVP9 (rozdíl je především v CCD: 1,02 vs. 1,33MPx), ale stále můžeme (úspěšně) označit tuto miniaturu jako opravdu nejmenší na světě! Navíc: JVC-CZ zatím vůbec DVP9 nedodává (nevozí)… Má to tedy opravdu mírně menší rozměry proti konkurenci od Canonu (MV5i/MC a MV6iMC) a navíc také ještě menší hmotnost: proti Canonu MV5/6 (0,38kg) má tahle rozkošnost udáváno 350gramů! Pokud zde tedy nebudeme porovnávat zmíněná „mrňata“ mini-DV systému s experimentem MICRO-MV (např. zmiňovaným a vyobrazeným IP5) od Sony, stanovme faktický světový rekord miniaturizace JVC GR-DVP7/9 - a věnujme tomu (níže) i odstavec.

Konkurence v popisovaném segmentu videokamer není dnes překypující. Rozhodující síla v této kategorii se „smrskla“ na trojici velkých gigantů: Sony, Canon a JVC… A protože veliký Panasonic zanechal výroby mini-modelů (viz výše) před dvěma lety (vzpomeňme na jejich experimentální kamero-foák NV-EX21) a Hitachi ani Sharp se „do toho nikdy moc nemontovali“, zbývá jediný z „menších“, korejský Samsung. Ale ani jeho sortiment nevyrazí dech nikomu, kdo se o videokamery opravdu zajímá… Nuže: Mrkněme na to nejmenší a naznačme leccos z jeho fines.

JVC GR-DVP7 se dá sehnat ve stříbrné nebo černé barvě a do ruky padne jako ulitá. Jen to ovládání transfokátoru si měli asi vývojáři rozmyslet (palec už to skoro ani nestíhá). Paměová SD-karta zespodu do slotu s miniaturními dvířky umožňuje zaznamenat foto-rozlišení až 1280x960 (taky jste si vypočítali, že s čipem 1,02MPx to nejde?) a nabízí další dva foto-módy a také video v MPEG4. DVP7ka je krásná, výkonná a opravdu rekordně malinká: 43 x 115 x 80 mm a 350 gramů. Pro srovnání můžeme nabídnout snad především Canon MV6iMC (řada MV5 není jiná): 49 x 106 x 89 mm a 380 gramů. Nakonec ten rozdíl není až takový, není-liž pravda. Ale v té ergonomii bych se určitě odvážil hlasovat pro Canon: vyzkoušeli jsme to, měli s sebou na horách, na víkendech, konferencích a podobně a máme jisté zkušenosti! Dodávám ještě, že Sony IP5 má 47 x 103 x 80 mm a 310 gramů.

Všimněme si i obrázků, jak se postupně kameře DVP7 zasouvá kovová krytka objektivu (pokud ji zapomene kameraman odsunout, mašinka se připomene) a dalších vyobrazených detailů. Pojměme klidně dnešní popis-recenzi raději jako prázdninovou obrazovou přílohu - novopečený majitel některé z popisovaných drobotin pak nebude špatně usínat, pokud by se dozvěděl, že své peníze mohl utratit lépe (nehodnome). Snad bude z doprovodných fotografií zřejmé, jak se drží ta která dlaňovka se zde popisovaných. Snad se čtenář i sám zorientuje v ergonomii podle kamer v pravičce autora, která má velikost (např. rukavice) mezi L a XL. Příklady držení HANDY-kamer jsou foceny s rukou jiného mého kolegy.

Povšimněme si, že zatímco například Sony PC-110 má vcelku podivný „otáčecí element“ pro opření malíčku, tak srovnatelný (ale vybavenější) Canon MVX2i „uchopí“ pravici jako celek za zápěstí a otočným kloubem zajišuje pevné držení a pohodlné ovládání. Naopak za vysloveně zvláštní si dovoluji označit způsoby držení, kdy u miniatury si musím pomoci levou rukou, abych vůbec přístroj zvládal! Tuhle „podivnost“ nalezneme určitě nejen u JVC, ale překvapivě i u věhlasného Sony - právě u modelu IP5 jsem měl docela problémy s miniaturizací „za každou cenu“. Pokud se nelekne čtenář někdejšího tvaru a obsahu článku (tenkrát jsme se teprve učili dělat WEB), tak v předloňském článečku o
href="/view.php?cisloclanku=2001120901" target="_blank">„Sci-fi bombě od Sony“ naleznete tehdy obdivnou, ale nakonec stejně (vizionářky?) střízlivě zakončenou mini-recenzi…

Nejlepší držení z nejmenších strojů bych si zase dovolil přiřadit firmě Canon: modely MV5/6 mají opravdu navrch naprosto zjevně - alespoň co se mini-rekordů týče. Zápěstní řemínek totiž obepíná opravdu pevně a solidně celý hřbet dlaně a pokud kameraman dodrží i rozhodně jednoduchou zásadu úchytu tří prstů na předním krytu a posunutí ukazováku na ovládání transfokátoru (ZOOM), pak těžko hledat lepší ergonomii kamery-dlaňovky...

Posuďte zde ještě držení každého z dnes "popisně" vyobrazených dlaňových modelů v autorově pravičce: zatímco větší přístroje (Sony PC-110 a Canon MVX2i) cítíte v ruce velice výrazně coby opravdový „stroj“ (opět si drze přisadím na praktičtější a vyspělejší Canon - mám to fakt vyzkoušeno), maličkou MV6ku nebo DVP7ku do dlaně téměř úplně schováte. A model JVC GR-DX25 bych rozhodně označil (skoro) ze všech pohledů za opravdu přijatelnou variantu každé spořivé kapse. Z větších dlaňovek tedy zde nelze nevychválit u nás na WEB-u už popisovanou (a opticky stabilizovanou) krasavici
href="/view.php?cisloclanku=2002103101" target="_blank">„Canon MVX2i“ , jejíž data naleznete i v přehledu
href="/view.php?cisloclanku=2002041701" target="_blank">„Videokamery Canon 2003“.

Ale i z bývalé super-strojovny Sony PC-110 jsme měli velice dobrý dojem, což mimo jiné dokládal někdejší
href="/view.php?cisloclanku=2001082001" target="_blank">„článek o této neklasické dlaňové kameře“. Jak krásná (a hned hotová) veledíla se dají s takto (nejen efekty) vybavenou strojovnou "spáchat"! Naopak experimentální IP5ku bych doporučil pouze těm uživatelům, kteří potřebují a musí vyniknout opravdu vždy, opravdu nade všemi a i opravdu nade všechno…

A na stále častější připomínky a (vaše) žádosti po informacích o pořizovacích cenách reagujme jejich naznačením (přestože budou tzv. maloobchodky celkem rychle s postupem času "mimo mísu", že ano):

Cenové úrovně jednotlivých dnes popisovaných modelů pak nabízejí opravdu široké rozpětí: v červenci 2003 měl nejdražší JVC GR-DVP7 MOC 69.990,- Kč, nejvýkonnější Canon MVX2i stále 51.990,- Kč, výprodejní Sony DCR-PC110 máme za 33.333,- Kč (v aktuálním ceníku již není), její nástupkyně PC115 má ceníkovou MOC zatím stále 59.990,- Kč. A rekordní miniaturu DCR-IP5 měl Sony donedávna v ceníku za "MOC" nějakých 52 tisíc (naše akční je 37.777,-). Pravda, pro letošní rok uvádí i Sony své novinkové PC103 a PC105 s o dost nižsími cenami (PC103 neumí skoro nic, ale stojí "jen" necelých 35 tisíc),
ale i tak je stále nejprodávanější modelovou řadou (nejen co do držení vychválené) Canon MV5/6. "Nastoupí-li" letos JVC, uvidíme... Oblíbený Canon MV6iMC má „doporučenku“ 35.990,- a JVC GR-DX25 pak uzavírá tuto nabídku směrem dolů: 24.990,- Kč… Ale - naše ceny mají (jak známo) za číslicí tisíců obvykle vždy tři sedmičky a při platbě v hotovosti pak (s výjimkou akčních výprodejů) obsahují navíc náš „zákaznický balíček“: tedy brašnu, kazetu, digi-střižnu a SW PINNACLE-VS8…

Tak co, vybrali byste si? Já (určitě) ano! Jen (bohužel) nejde o nejprodávanější a nejžádanější kategorii našeho oboru…

Neznamená to sice žádné snížení „vážnosti“ dlaňových videokamer, ale (mnohem víc) potvrzuje jejich opravdovou výjimečnost. Obdivujte miniaturní krasavice s námi, obrázků máte k výběru dosti, že ano…?! Hledáte-li bližší data světově nejmenší krásky, klikněte si (zde) na domovské stránky její firmy JVC CZECH (hledejte katalog-videokamery-miniDV).

"Náznak závěru" tohoto obrazového průvodce mini-kategorií? Dlaňové miniatury jsou zbožňovány velkým procentem amatérů pro jejich praktičnost a současnou pohotovost mít mašinku všude a kdykoliv k užití: v kapse lyžařské bundy, v boční kapse saka, v kapse bicyklu nebo v malé ledvince spolu s digitálním foáčkem. Nutno přiznat, že vzhledem ke svému (obvykle) mrňavému závitu objektivu nemívají tyto milé nejmenší pomocnice nejlepší vlastnosti ve špatném osvětlení (výjimky tady potvrzují pravidlo a třeba Canon MVX2i jej i zcela vyvrací) a ani k častému trápení mechaniky kazety nejsou předurčeny. Ale právě kvůli vyjmenovaným kladům si zaslouží naši pozornost! Nakonec: Renomovaní výrobci přece nebudou věnovat energii a peníze něčemu, co by se vůbec neprodávalo, že ano…!?

neco
Za firmu se v prvním červencovém týdnu snažil: Petr Jelínek