VIDEOKAMERY.cz | SONY HDR-PJ810

Ač jsem znám spíše svou náklonností ke značce s červeným logem, dovoluji si dnes VELMI odbočit. Na malou rodinnou dovolenou jsem měl dilema: jakou KOČKU s sebou? Přímočařeji myslícím čtenářům vzkazuji, že (moje) manželka autora textu je POVEDENÝM exemplářem ženství a zde myslím "jen" VIDEOKAMERU. Jenže já NERAD točíc něčím obyčejným jaksi z principu profese a na druhé straně tušíc, že dovolenou nesmí komplikovat každodenní zátěž kdekoli na těle. Trh mi sice nenabízí mnoho, ale poměr výbavy s tolerancí automatu je pro tyto účely OK. Petr Jelínek předkládá čtenářům svůj pohled na Sony HDR-PJ810…

Tradiční odstavec souvislostí dnes nahradím malým vyznáním. Turecko je zemí, kde se možná - podle slušnější části známé citace J. Nohavici - „praotec Čech“ zastavit asi MĚL. Krásný OBROVSKÝ kraj nemá pro mé chápání (zatím) příliš negativ, byť zvláštností dozajista HODNĚ. Převážně hornatý obdélníkovitý klín v Asijské šíravě JE pro NATO (už od roku 1952!) jedním z nejdůležitějších výběžků vojenské kontroly, byť Turek nejspíše nebývá příliš horlivým vůči muslimským bratřím, dokud by někdo nevpadl do jeho země nebo mu jinak neublížil.  Členitá obří země oplývá i vydatnými řekami, jež ji oproti nám dostupnějším destinacím (Chorvatsko?) zásobují dostatkem vláhy. Tedy ani u pobřeží se tam na jihu nevidívají typické balkánské kolority červenohnědé spálené země bez trávy a pouze s jehličnany coby rostlinstvem. Masivní část pohoří a hor je ostatně korunována nejvyšším vrcholem na východě země Araratem, který má 5.137 metrů, což už JE SOLIDNÍ kopeček. Ano, to si čtenář mohl zčásti tzv. vygůglit, ale já přidám něco osobního. Dva týdny jsme poznávali s tureckou průvodkyní (protože perfektně mluvící touto ničemu podobnou řečí) dopravní systém Istanbulu, jeho nádherné památky i neuvěřitelné tržnice všemožných velikostí a sortimentů. Letecky jsme se přemisťovali k moři, kde bylo i ve druhé polovině září (pardon žargon za slang ) betálně. Jezdili jsme autem a poznávali tamní živý dopravní ruch i neukázněnost řidičů, jedli jsme fantastické ryby na grilu i obrovské snídaňové tabule v soukromí budoucích příbuzných. A zamilovali jsme se. Do Turecka. V recenzi si kurňa ještě pár kapiček informací i pochval přidám…

Videokamera Sony HDR-PJ810 je cenově i výkonnostně z pomezí tříd pro zvídavější amatéry a střední až poloprofesionální výkonnostní kasty pro fajnšmekry. Míry a váhy malé, ale šikovné mašinky (Š x V x H včetně AKU) jsou kompaktních 67,5 mm x 72,5 mm x 134 mm a 460 gramů (jen tělo). Objektiv s tzv. rozšířeným zoomem 24x (opticky 12x) má fešácký přepočet ohnisek 26,8–321,6 mm - a jeho závit pro optické doplňky pak vyžaduje závit o průměru 46 mm. Výklopný LCD-panel je dotykový, má úhlopříčku 3“ (7,5 cm) a hlavně je doplněn pro kameramany nepostradatelným hledáčkem, coby mini-obrazovkou úhlopříčky 0,5“ a do oka uživatele pouští brilantní obraz celkem 201.600 body. Parametry dokončím zmínkou o vestavěné fleš-paměti 32GB a odkazem do zmatečných údajů českého zastoupení Sony. Shrnu-li uvedená data jaksi jednodušeji, konstatuji, že mašinka je solidně vybavená, má hafo širokoúhlý objektiv, dostatečný ZOOM a oba zobrazovače, z nichž za důležitější si dovolím označit hledáček, asi právě kvůli projektoru a jeho funkci prezentace výsledku. Ten má být sice „jen“ jakýmsi bonusem, který další výrobci (zatím) nenabízí, ale pro přehrávání klipů z jednotlivých dnů jsem s ním měl až takový úspěch, že moje přízeň (budoucí ) Turků se hned ptala, co a jak a za kolik, že si to pořídí taky…

Start slušně rychlý, všechny funkce pro dovolenkové video OK a ergonomie VYNIKAJÍCÍ. Opakuji, že tu popisuji jeden z vrcholů amatérské třídy, takže požadavky na jakákoli manuální ovlivnění jinak VELMI DOBŘE funkční mašinky v automatu dejme k ledu. Prostě si holt, brachu, zmačkneš START a sleduješ, co děláš, pak tímtéž tlačítkem hlavní video-spouště ukončíš klip a tohle pořád dokola. Jenže natáčení videa není přece jen o tom, jak to kamero-borec umí, ale HODNĚ taky v tom, jak zajímavé objekty má točič k dispozici. A já měl v hledáčku FAKT VELKEJ Orient - a přitom tak blízko od naší malé zemičky. A vo tom to je, říkal jsem si: nádherné obří paláce někdejších sultánů, jejichž touha po věhlasu dokonce prý dohnala Turecko až na pokraj bankrotu v předminulém století, muzea se zákazem focení i točení, krásná panoramata největšího města široko-daleko (samo že myslím Istanbul). A na ten gigantický mumraj v podstatě dokonalá hromadná doprava, která je navíc VELMI dostupná. Když si vzpomenu na excesy dvou volebních období v rodišti Brně, kde se na jedné straně vytěsňují auta z města nepochopitelnými omezeními důležitých ulic a na druhé straně naše MHD zdražuje HODNĚ za úroveň ekonomické logiky (zvlášť, když nejedu sám ), je mi smutno. Ale zpět k popisované PJ810…

TEĎ se sluší připomenout, že popisovaná videokamera je VELMI elegantní. Kompliment si zaslouží za precizní zpracování všech detailů, ale i za dojem, jakým působí na okolí, což mi několikrát odsouhlasili nejrůznější “diváci“. Doplním, že hledáček je vysouvatelný a hlavně má výklopný tubus. Teď se hodí si přihřát polívčičku drobné kritiky a poznamenat, že volitelná (k dodatečné koupi) mušle coby pořádné zakončení očnice by se mohla nabízet snad ke všem modelům, které prostě stojí nad (dejme tomu ) 1.000 €URO, ale já to asi neovlivním. Horní díl těla stroje směrem k přední části pokračuje - od očnice přes dva stříbrné prvky foto-spouště a (do stran) posuvného ovladače transfokátoru prohlubní, jež je krytkou inteligentní (aktivní) botičky. Zakončení nad objektivem tvoří tzv. prostorové mikrofony 5.1 s možností jejich doplnění o externí firemní typ do zmíněné botičky nebo univerzálnější verze do zdířky na levé straně těla a fajnšmekrům dokonce s možostí připojit sluchátka. Hlavní video-spoušť má svoje msto klasicky u pravého palce, kde může (ale nemusí) zavazet USB-kabel, což je řešení, pro nějž jsem napsal svou kritiku už v recenzi Sony HDR-CX900…

Pod vyklopeným LCD-panelem, který mimochodem moc pěkně „ukazuje“ (jak říkávala moje babička), jsou 2 přípojky Micro HDMI pro výstup i vstup promítaného videa, slot na SD-kartu a ovládací prvky k zvládnutí vymožeností krásné mašinky. Ostření projektoru na promítací plochu řídí posuvný běžec na horní hraně displejového rámečku. Podrobnějším popisem bych už asi plýtval čtenářovou trpělivostí, takže raději přejdu plynule zpět k praktickým poznatkům. Optický stabilizátor je z oné nejmodernější třídy Nimitz, pokud čtenář chápe můj bonmot jako označení „nejvyšší třídy“: a jednoduše konstatuji, že Osmsetdesítka STABILIZUJE jako Brno.  Troufám si tvrdit, že se mi obraz nechvěl ani v jednom z mnoha plných najetí, byť se (doufám) neřadím k nejzákladnější amatérské kategorii uživatelů. Jinými slovy: držení videokamery se věnuji co nejzodpovědněji a stabilizátoru nechávám co možná nejméně povinností (stabilitu) PEVNĚ PODRŽET…  Následující 5ti-obrázek ukazuje některé z nabídek důležitých funkcí vlastní videokamery: nastavení. displej, manuály, režimy a menu. Zbývá "pokritizovat" systém vracení do hlavní obrazovky (2. zleva) - po každém potvrzení té které volby...

Přehrávání s touto mašinkou pomocí projektoru je velmi efektní a jak jsem si ověřil na jednom z dalších kousků (recenze míváme rozpracovány několik týdnů), volba scény k promítání je zde možná vcelku jednoduše. Jen než se to jeden naučí, tápe mezi spuštěním projektoru a volbou scény (co dřív) s dodatečným zapínáním promítací vymoženosti nebo naopak. Představě zvídavého čtenáře (-nářky) osvětleme velikost prmítaného obrazu: držím-li kameru asi metr od zdi (plátna), úhlopříčka videa je pouze asi (zhruba mým odhadem) 60 cm, dva metry od stěny vyloudí asi 120 cm atd. Usazení přístroje na stativ (skříň nebo jinou oporu) samozřejmě výrazně sníží nežádoucí třepání od rukou, ale to je už asi za hranici polopatismu. Zaostření obrazu zmíněným běžcem je celkem citlivé a za sebe bych si dokázal představit nějaký jemný ozubený převod s otočným prvkem...

Nutno zmínit, že VELMI VÝRAZNÝM pokrokem oproti prvním modelovým ročníkům videokamer s projektory je u této PÉ-JÉ-Osmsetdesítky dvojnásobná svítivost (dle údajů výrobce až 50 lumenů oproti polovičnímu číslu 25 lm u levnější PJ530 bez hledáčku) - a rozhodně je to HODNĚ znát. Jinými slovy: beru projektory na milost a jsem zvědav, jeslti a za jak dlouho se s tím přidají kolegiální konkurenti. Pro názornost jsme vyfotili scénu i s předměty k porovnání: snad se čtenář zorientuje, co chtěl snímek naznačit a pochopí, že dokonce i vyfocení takové scény kompaktem na dlouhý čas je možné, byť s troškou úprav ke zveřejnění. Mimochodem: snímek demonstruje hlavní chod jedné rodinné sešlosti na Štěpána - krůta měla 8kg...

Můj závěr je jednoduchý: v celém textu si čtenář může všimnout JASNÉ kategorizace popsané kamery. A v mnou stanovené kategorii "dovolenková" je tahle kráska perfektní! DOPORUČUJI ji každému, pro koho cena za strojek není nad limitem jeho možností a současně z recenze odezírá, PROČ právě tuhle mašinku. A klasicky si přihřeju polívčičku naší firmy: každý zájemce od nás si prostě jen klikne na barevný košík zde nad závěrečným odstavcem a může vstoupit do E-Šopíku jednoho z nejtradičnějších obchodníků z oboru v naší zemičce. HOWG. Videoukázky níže se nám podaří doplnit asi až po Novém roce, ale tohle už prostě omluvte - máme jen jednu klávesnici...