Nevšední libůstky č. 2: kartové MPEG4

Hned za krátkým úvodem zopakujme, co už tu o více či méně vybavených a funkčních videokamerách na paměové karty bylo. Úplně prvním počinem, jež byl dostupným i pro jakousi recenzi, byl miniaturní Panasonic SV-AV10, jehož použití je logicky nejen vzhledem k rozlišení DF 640x480 nebo 15 snímky za vteřinu u komprimátu videa diskutabilní, i když má navíc universální užití coby audio-přehrávač anebo také diktafon. Hned druhým počinem byl (zatím) nejdokonalejší - protože už s MPEG2 - přístroj stejné firmy SV-AV100, jehož popisný článek už byl zařazen poněkud odvážněji (?) do naší největší skupiny recenzí: tedy mezi videokamery. Výrazně univerzálnějším a neporovnatelně levnějším z dnešní dvojice je plastově vyhlížející Mustek DV 5000, jenž se chlubí rozlišením DF až na úrovni 4MPx. Naštěstí nám stránky dodavatele nelžou a tento údaj hned uvádí na pravou míru: 3,1MPx snímač CMOS je do rozlišení 2.336x1.752 bodů (údaje se liší) vylepšován interpolací. Naopak dražší Sanyo XACTI C1 uvádí své maximální 3MPx fotografické rozlišení 2.048x1.536 bez dalších výjimek. Za rozhodující rozdíl parametrů bych asi považoval snímkovou frekvenci, která je 30 obrázků za vteřinu u dražšího Sanya a poloviční u levnější verze Mustek. Technické parametry nalezne čtenář pod odkazy v předchozí větě, náznak (nesmělého) srovnání obou miniatur je pak v samotném závěru článku…

Praktický pomocník nenáročných: MUSTEK DV 5000...?

Tedy: MUSTEK DV5000 a naše první dojmy? Hodně umělé hmoty, nikoli zcela stoprocentní dílenské zpracování a spousta funkcí za nevídaný peníz. Tahle věcička stojí se svou dvouletou zárukou jako (možná) vážná konkurentka proti takovým hračkám, jako jsou podobné letošní kartové "náhražky" firmy Panasonic SV-AS10, AV25 a SV-AV50, jenže s nutností vydání poloviční sumy oproti nejlevnějšímu modelu SV-AS10. V líbivém balení DV5000 najde uživatel vedle připojovacích kabelů (AV a USB) i fešný sametový černý pytlík (místo brašny), miniaturní sluchátka nazývaná nejobvykleji špunty a taky například dvě tužkové baterie k napájení DURACELL ULTRA. Přiložené CD obsahuje případné ovladače, jež nebude samozřejmě potřebovat už zavedený "čtečkař", jakým je třebas i autor tohoto článku. Jinými slovy: celé natahování do počítače je nejjednodušeji proveditelné pomocí čtečky paměových karet, podobně jako už to bylo popisováno u ostatních kartovek nebo je to dnes pro velkou část digitálních fotografů zřejmě nejobvyklejší (napsal jsem zde velkou část a nikoli většinu). Vezměme nejdříve do pomyslného hledáčku sympatickou universální digitální mašinku Mustek DV 5000 jako celek…

Míry a váhy M-DV5000 jsou opravdu mini-miniaturní: 86 x 68 x 40 mm a 110 gramů. Poněkud krkolomně výklopný LCD-panel (zatlačit do pantu a vytáhnout z uložení) má malou úhlopříčku jen 1,5" (metricky 38mm) a jeho vyklopením z těla mini-kamerky je celá akčnost vyčerpána: otočný kloub tady chybí. Hned na začátku popisování také připomeňme, že mašinka má vnitřní pamě 32MB, takže je k použití i v případě zapomenutí paměové karty doma. Přední část vyplňuje prakticky úplně objektiv, blesk a vedle něj (pravděpodobně...) senzor vnitřní elektroniky a mikrofonní štěrbina. Objektiv DV5000 - máme-li tento průzor na snímač skutečně takto nazývat - je dle výrobce sestaven z 6-ti skleněných čoček a nese coby základní údaje clonu F3.0 a ohnisko f=9.0mm - to má odpovídat 49mm v porovnání ke kinofilmu. Na mini-objektivu je rýhovaný prstenec, po jehož pootočení se přístroj dá používat i na blízké záběry: v poloze Makro se udává minimální vzdálenost snímání od 30cm, zatímco poloha Normal má sloužit od 70cm do nekonečna. Zadní strana je vyplněna většími dvířky s odsouvacím vyklápěním na baterie (2xAA) a nikterak luxusně vyhlížející gumovou krytkou všech (tří) přípojných zdířek: pro USB- a AV-kabel a případná kontrolní (?) sluchátka, jež budou samozřejmě nepostradatelná hlavně při poslechu hudby…

Vlastní ovládání tohoto drobečka je také poplatné uspořádání: Mimo horních tlačítek zapnutí, (digitálního) "transfokátoru" a samotné spouště pro fotografie i video jsou veškeré možnosti přepínání režimů, volby efektů, stupně rozlišení anebo třebas samospouště soustředěny pod LCD-panelem. Vstup do hlavní nabídky je vlevo nahoře a obsahuje od dvou do čtyř stránek tzv. podnabídek podle režimu mašinky, jež jsou zde k dispozici dokonce čtyři: kamera, foák, diktafon a MP3-přehrávač. Tady je nutno poznamenat, že jako poučenější laik jsem zvládal orientaci (jako vždy) bez českého návodu, ale rozhodně to nebylo stejně jednoduché, jako se mi zdálo u další popisované kartovky firmy Sanyo. Nakonec jsem se s tou legrací docela skamarádil a na ovládání si celkem zvykl. Prostřední tlačítko DISP může postupným mačkáním na plochu LCD narýsovat pomocný orientační kříž anebo zobrazovač zcela vypne. Pravým tlačítkem FUNC se provádí volba režimů, jež zůstávají navoleny i po dalším zapnutí přístroje: vypne-li tedy uživatel DV5000 např. jako MP3-player, po zapnutí najede na stejný režim audio-přehrávače MP3. Prostřední řadu tlačítek (shora) tvoří stopovací, přehrávací (pauzovací, potvrzovací) a volba přehrávání videa (zobrazování DF) nebo záznamu (nahrávání) dat. A účel spodní trojice mačkátek je snad vcelku jasný z přiložených snímků: hledání v nabídce nahoru/dolů jsou současně samospouští a volbou rozlišení a symbol reproduktoru umožňuje regulaci hlasitosti, přičemž jeho zmáčknutím na 2 vteřiny se všechna tlačítka vyřadí (či uvolní) z (ne-)činnosti…

Hodnocení této univerzální mašinky? Foto-režim: standardní maximum má být 2.048x1.536 (631kB, chybné datum) a interpolací údajně i 2.560x1.920 - ale mně to ve "vlastnostech" DF ukazuje pořád maximum 2.336x1.752 a nechá si navolit i 1.024x768 - s údajnou další volbou kvality VGA 640x480, tady se ale s údaji rozcházím. Tohle by mohlo stačit ažaž. Video-režim: vysloveně náhražka s možnostmi 640x480, 352x288 a 320x240 bodů. Ostatní funkce: asi pro hračičky. Ortel: velmi zajímavá varianta na současné moderní téma! Mám zde na mysli záznamové přístroje, ve kterých se nic netočí a tím budou (pravděpodobně - do jisté míry) nezničitelnými. Mustek DV5000 má také náhražkový ZOOM v podobě 4násobku digitálního zvětšení, jež se dá používat - jaksi skokově - i při záznamu (viz ukázka) a mezi jeho (kdovíjak) využitelné finesy se mají řadit i digitální efekty, které nabízí tři: černobílý, sepia a mozaiku. Hrál jsem si s se stříbrným mrňavcem skoro týden a nakonec bych si tedy dovolil vyslovit i (jen svůj) názor, že za ty prachy (naše cena 4.990,- umožňuje licitaci) to možná fakt stojí. Mustek DV5000 má sice zcela nepoměřitelné zpracování, ergonomii a použití oproti další zajímavosti XACTI C1, ale jeho cena je v dnešní době natolik nízká, že by si mohl své potenciální uživatele určitě najít. Jak vyplývá z obrázků s odkazy v následujících řádcích tohoto souvětí, model DV5000 by měl znamenat již několikátou generaci stroječků s postupně vrůstající výbavou a logicky i technickou vyspělostí: mašinky se snímačem CMOS DV2032 (1,3MPx); DV3000, DV3032, DV3500 a DV4000 (2,1MPx), přes dnes popisovaný typ DV5000 s 3,1MPx až po výrazně odlišný vrchol řady DV5500, kde má být již osazení CCD-snímačem 3,1MPx (vyčteno z německých stránek)…

Krásný, propracovaný a dosti drahý: Sanyo XACTI C1

Naprosto něco jiného! To asi napadne každého čtenáře už jen ze shlédnutých obrázků u této dvojité mini-recenze. Luxusní propracovaný kovový vzhled a diametrálně odlišné použití i ergonomie tohoto "papouška" (a co to připomíná vám?) jej činí zcela neporovnatelným proti předchozí mašince. Už jen pohled na jeho tvar kolibřího holícího strojku a taky kovovou eleganci musí vyvolat v každém technickém hračičkovi uznání. Ale je tu jedno ALE: cenou se totiž jedná o konkurenci i docela jakž takž vybaveným kamerám mini DV a to by mohlo odradit část potenciálních kupců: 699 Euro totiž není málo. Naštěstí si může tuzemský zájemce trochu oddechnout: poslední zpráva z pražské centrály Fast hovoří o MOC desetikorunu pod 20 tisíc, my můžeme náš kus pustit za (dejme tomu) 17.777,- korun. Původně jsem tu měl informaci o MOC cca 23-25 tisíc, tohle je přece jen veselejší: podmínečná kamera v jednom těle se solidním digi-foákem s 3MPx a 6násobným optickým přiblížením se při své pohotovosti určitě může "udat". A několik údajů objektivu přidejme: Sanyo XACTI C1 má 5,8krát motorový čili optický ZOOM (ukázka Wide vs. Tele záběru), což odpovídá rozsahu 5,8-33,8mm a ve srovnání s kinofilmem jde o udávaná čísla 38-220mm. Clona je číselný parametr F=3,5 (širokoúhle) až 3,7 (najetí na detail)…

Rozkošný mrňous XACTI C1 má tedy vestavěný CCD-snímač s velkou úhlopříčkou 1/2,7“ a údaji 3,2MPx efektivních, respektive 3,340.000 pixel celkem. Celý přístroj je možno zapínat tlačítkem pod LCD nebo už pouhým vyklopením LCD-panelu, jenž je také menší svým rozměrem 1,5", ale jeví se velice jasným a ostrým - má ostatně i podobný počet bodů jako výrazně větší kamerové panely: 110.000. Už v nedávných aktualitách jsem naznačoval, že každý navolený režim oznamuje dívčí hlas a také jsem naznačil, že se to dá samozřejmě vypnout. Já bych si to při dlouhodobém vlastnictví možná rozmyslel, ale efekt to je jako ušitý na míru všem hračičkům. Mediální popularizátor a sympatický kolega Ondřej Neff sice na svém WEB-u - vedle pasování XACTI C1 na čtyřmegáč - soudil, že se mu zdály zvuky jako "štěbetání, ze kterého nerozuměl jediné zblo", ale já jsem naopak ono dívčino vyslovování „kejmramoud“ nebo „stendbajmoud“ považoval za naprosto srozumitelné. Koncepce ovládání kolibříka je kompletně o palci pravičky - mašinka má dokonce dvě spouště, takže bez nějakého přepínání dovoluje přímo zvolit mód nahrávání uživatelem: buď focení DF nebo nahrávání videa. Horní volič (viz obrázky) pak přepíná nahrávací a přehrávací režim celé kamerky a podle mých poznatků se na něj dá také dosáhnout palcem. Nejvýraznějším prvkem zadní strany je posuvný ovladač transfokátoru, jenž má samozřejmě svou roli i v přehrávacím režimu pro zvětšení fotek nebo jejich náhledy. Digitální zvětšení v nahrávacím režimu - až 10násobek optického - se dá také samozřejmě vypnout (a umí to dokonce až 32x zvětšovat i při přehrávání)…

Ergonomie XACTI C1 bude asi docela závislá na velikosti a obratnosti ovládací pravičky uživatele, ale mně se zdála vcelku velmi použitelnou. Svými rozměry 69x38x134 mm i hmotností 170gramů (včetně AKU a karty) jde o jakousi větší obdobu každodenního tréninku s mobilním telefonem (ten tu samozřejmě chybí - šuplík na SIM-kartu :-o)...). Volitelné rozlišení pro fotografování je tu ve třech stupních - 2.048x1.536 bodů, 1.600x1.200 bodů a nejmenší kvalita 640x480 bodů - zatímco video lze zaznamenávat jako VGA (oněch 640x480) nebo 320x240 bodů. Zásadnějším problémem ale pro praktičnost používání bude nejspíše to, že samotná nahrávka má příponu MP4 a bez editace anebo alespoň "protažení" programem je zvláštně nekompatibilní s běžnými přehrávači Windows. Video-ukázka u konce tohoto článku je tedy už převedená do běžnějšího formátu mpg a měla by naznačit i srovnání s méně snímkovací miniaturou Mustek. Pro ukázku foto-režimu (961kB) jsem si bicyklistiky (už v červnu) vystoupal nad brněnskou přehradu a demonstrace širokoúhlého versus plného přiblížení zase pochází z kolo-výletu na (pravděpodobně) největší dohledatelné klesání v čR: porovnání přiblížení je z obce Hlína blízko Rosic u Brna. Mimochodem jsem tam na svém trekku překonal z kopce ve směru na Moravské Bránice (je tam 17%!) rychlost devadesáti kilometrů v hodině (zkoušejícím cyklistům doporučuji vyjet od Neslovic či Prštic a sešoupnout dolů) a kopečky vzadu jsou samozřejmě naše jihomoravské mini-pohoří Pálava…

Použití, výkon a praxe? Sanyo XACTI C1 je elegantní a bytelně vyhlížející foto-kamera, jejíž výsledky by mohly uspět i při požadavcích docela rozmazleného fajnšmekra. Umí nahrávat poměrně koukatelné netrhané video a fotit velice solidní snímky. Navíc je skladným a pohotovým vele-výrazně více, než jak to vůbec může naznačit jakákoli videokamera mini DV. Svou koncepcí nabízí to, co jsem od něj očekával i já, jen mě logicky docela zarazila pořizovací cena. Se svými udávanými parametry je přece jen daleko ve videu za zmiňovaným bumbrlíčkem SV-AV100 a ve fotu zase těžko dorovná přístroje s pořizovací cenou kolem 10 tisíc, i když nabízí větší ZOOM. Ne, nechci XACTI strhat, mně se líbí moc (fakt MOC), ale tuším, že v našich zeměpisných pásmech (tedy reálných mezd) si bude výraznější skupinu potenciálních kupců hledat velice těžko. Škoda - kdyby se jeho maloobchodní cena stlačila (ale co nejvíce) pod patnáct tisíc korun, už by vše vypadalo veseleji; a snad netřeba zdůrazňovat, že náš WEB udává VŽDY a VŠECHNY ceny včetně DPH…

Dají se vůbec takhle moc nesourodé stroje srovnávat?

Porovnání dnešních strojů? Ne: do toho teda nejdu! No - vlastně jsem to na začátku slíbil, že ano. Tohle se sakra fakt dost dobře porovnat nedá! Sice o tom psali už mnozí (a všelicos), ale naše stránky se nechtějí opakovat a já se nebudu pouštět do nesmyslů. Každá mašinka je úplně o něčem jiném: oba přístroje umí jaksi fotit a taky nahrávat jakousi kvalitu videa. Jenomže zatímco Mustek DV5000 je hračkou za nepříliš velký peníz a logicky také pak i tomu odpovídajícím "luxusem", propracovaný Sanyo XACTI C1 nabízí méně druhů použití s výrazně pohlednějším videem, nesrovnatelně použitelnějším objektivem (v čele se sklem a přiblížením) a nebýt jeho pořizovací ceny, křičel bych (skoro) nadšením. Takhle se vyjádřím, že jsem měl k dispozici pro dnešní dvoj-recenzi dva zajímavé přístroje z opačného spektra užití a cenových "bariér". Předpokládám, že každý opravdový zájemce o něco podobného bude dobře zvažovat, není-li i přes pohotovost dnes popisovaných libůstek zatím stále ještě problematika kartovek o pověstných dětských plenách, ze kterých bude nutno ještě pěkný kus dospět (ale ta jejich pohotovost, že)…

Ukázka videa: Mustek DV5000 vč. digi-ZOOMu: 352x288, 7sec., 1,89MB (asf)

Ukázka videa: Sanyo XACTI C1: 352x288 vč. ZOOMu, 15 sec.; 1,47MB (wmv)

neco
Komu to dnes připadalo nudné nebo nezajímavé, ten má smůlu. Je veleokurková sezóna a právě do ní jsme nechtěli vrazit s připravovanou (fakt na ní makáme) MEGARECENZÍ číslo 3 - ta tu bude (už) za koncem prázdnin, tak a je čtenářovo napětí delší...