Velký čaroděj Sony a jeho excesy: HC96!

Protože se vzrůstající kvalitou (vím, ten odér samochvály :-D) a návštěvností těchto stránek je snad už i na čem stavět, dovoluji si čtenářům nabídnout několik mouder a odkazů na naše povídání. Honba za rozlišením snímačů se netýká zdaleka pouze fotoaparátů; naznačil jsem cosi na toto téma i za úvodem březnového popisu megapixelových novinek z konkurenční stáje Canon, tj. dvojice MVX450/460. Nechceme-li (pro jistotu) nudit stálejší čtenáře velkou dávkou historie, zmiňme se o posledních dvou letech, kdy se počet obrazových bodů v čipech kamer mini-DV přehoupl nejprve přes dva miliony - v útrobách modelů Sony DCR-TRV60, TRV75 a HC85, Canon MVX10i, MVX3i, MVX20i/25i, MVX30i/35i a MVX40/45i - a také překonal druhdy i hranici fantazie u foáků 3 miliony bodů: po dlaňových prvotinách DCR-PC330
a PC350 i u zmiňované DCR-HC90. Nebudeme-li špiony až v Koreji a zůstaneme-li u běžných přístrojů, stanovme momentálním vrcholem čtymegapixelový Canon MVX4i a snad i jeho očekávanou DVD-kolegyni DC40 s tímtéž počtem pixel…

Technické osazení videokamery DCR-HC96. Protože na (subjektivní?) poznámky o ekonomickém zdraví producenta nebo účelu tak vysokého rozlišení snímače bude ještě místa dost, začněme vlastní popis zajímavé mašinky výčtem jejích parametrů. Třetinový CCD-čip má celkově 3,31MPx a je implementován za objektivem s 10násobným optickým přiblížením a 120násobným digitálním zvětšením (F1,8-2,9); ohniska 5,1-51mm se dají přepočítat na kinofilm s čísly 45-450 mm pro režim záznamu na pásku ve formátu 4:3 a 42,8-495 mm ve formátu 16:9. WEB čs. zastoupení doporučuji při zjišování údajů vynechat nebo alespoň brát s rezervou, protože gulášek tamtéž je opravdu dosti peprnou kaší (ani na německých stránkách se nedaří). Poměrně miniaturnímu tělíčku kamery tedy dominuje objektiv s průměrem závitu 30 mm; a abych nezapomněl - nese logo Carl Zeiss: tedy jakousi zcela oficiální záruku kvality. Ostatně - proč ne, když jde prý o soustavu skel spolupracující kolegiální firmy Canon, že ano. Režim fotografie dokáže pořizovat snímky s poměry stran až 2.016x1.512 (při 16:9 je to 2.016x1.134 bodů) a nudný výčet dokončí míry 72x91x120 mm a hmotnost 460 gramů (loňská předchůdkyně HC90 má 66x91x110 mm a 440 gramů)…

Vrhněme se do pečlivého porovnání novinky s veleúspěšnou HC90, protože změn je opravdu dost. Jak vyplývá z rozměrů, narostla nám nová mašinka do šířky i do délky a hlavně dostala nový a také úplně výsuvný hledáček (ještě přidat vyklápěný tubus a sedmé nebe se hlásí :-0). Důvod tohoto vysouvání a zasouvání (píšeme stále o hledáčku, lidi :-D) je zjevný na první pohled: někdo musel těm Japoncům bonznout, že akumulátor vkládaný do šuplíku (HC90) byl jako řešení přinejmenším omezující a vzhledem k velikostní a kapacitní AKU-sadě výrobce NP-FPxx je škoda neprodat někomu sem tam i větší (nebo největší) napájecí článek. Další novinkou, i když její výraznost bude nejspíše na posouzení každého fanouška extra, je ve změně tvaru a vlastně i funkčnosti hlavního vypínače: z posuvné páčky se stal jakýsi otočný element, jenž se nechá ukazovákem navolit do patřičného módu přístroje. Palci tady opravdu nezbylo k obsluhování ničeho kromě nahrávací video-spouště, ale to se nejeví problémem, spíše bude vyžadovat nácvik dvou nebo tří delších prstů na horní straně ovládání kamery. Mezi vypínačem-voličem režimů a ovládací kolébkou transfokátoru je totiž ještě miniaturní čudlík PHOTO, jenž (opět) možná vyřadí ze zájmu o model chlapy s Rukama Jako Lopaty (vřaďme si dnes novou zkratku RJL)…

Absolutní úlet producenta Sony je podle mého názoru v diskriminaci vlastních akumulátorů (!) pro vzájemná používání: nejmenší AKU-typ NP-FP30 (dodávaný k levnějším typům mini-DV) se totiž vůbec nedá užít v popisované videokameře HC94/96, protože má na straně kontaktů maličkou přepážku, která zabraňuje jeho nasazení do patice; kvůli výstupku na dolní straně u kontaktů. Tady se stupeň pýchy rozhodně navýšil: po loňských (velmi!) speciálních botičkách, do kterých přestaly pasovat předloňské doplňky (!), se Boss postaral o další šok, nemluvě o nemožnosti např. sehnat na videokamery Sony spolehlivé a funkční universální AKU. Tlačítka na levém boku zůstala stejná, aktivace NIGHTSHOT je přestěhována dozadu, volba širokoúhlého módu přešla ze zadní stěny ke spodní hraně displeje a nahrávací tlačítko bylo vytěsněno akumulátorem do oné pověstné pozice RJL-stop. Dolní lišta LCD-panelu je ostatně vybavena i druhým tlačítkem video-spouště a ovládáním funkce ZOOM (W-T), což proti loňsku znamená pouhé přemístění z bočního okraje displeje (zleva). Režim blesku se posunul svým tlačítkem pouze o kousek výše - a ovládání máme hotovo…

Další změny proti loňské devadesátce jsou v barvě laku a vyladění designu ze všech stran. Je sice na mínění každého - zastánci loni koupené HC90 si vychválí asi spíše to svoje peří - jak přijme eleganci přístroje, ale kdybychom neměli rozdílné názory, většina ženských by zůstala octem, že ano (anebo taktéž chlapů, samozřejmě dámy :-D). Mně osobně se letošní duo líbí více, mj. asi i proto, že pozbylo odpuzující dvoj-detail levných plastů na hledáčku a krytu šuplíkového uložení AKU. Nakonec: stříbrnou se přece nic nezkazí ani na automobilové karosérii, že. No nic, pokračujeme v prohlídce, půjdeme kolem dokola a budeme odezírat z obrázků. Krytka inteligentní botičky tvoří s mašinkou jakýsi neodnímatelný pant a oproti loňsku se zaklapne zpět do své polohy na první pokus. Zápěstní řemínek opět tahá na jedné straně za (kdovíjak) citlivý kloub krytu mechaniky kazetového výtahu (loni taky tak), lamelová krytka elegantně otevírá a zavírá objektivovou čočku místo poklopu, ale ubrání přípojných zdířek je jedním z kroků, jež NEW-modelu zákazníky pravděpodobně nepřidají (osvětlím dále)…

Přípojné zdířky na vlastním těle stroje jsou jen napájecí (zezadu), AV-zdířka a LANC kvůli (například) podvodnímu krytu (obě jsou vpravo vepředu). Další potřebná propojení zprostředkuje nasazovací základna, bez níž je uživatel do jisté míry ztracen. Považuji to za další detail, kterým vývojáři šlápli asi jinam, než by chtěla běžná praxe, ale budiž. Předchůdkyně DCR-HC90 měla totiž vepředu u vestavěných mikrofonů zcela běžné konektory USB a Fire-Wire (pardon: jde tu o Sony, takže i-LINK) a zde už bohužel takto běžné a potřebné dírky absentují. Podobně nepraktický je i výše zmiňovaný hlavní vypínač, fungující jako známá specialita od Sony: přepínač režimů REC-FOTO-PLAY totiž neumožňuje přímou volbu (např.) nahrávání, dokud obsluhující nepřeskáče přes první 2 možnosti zapnuté kamery. Velmi futuristickým detailem je také šikmý slot na MSD-karty, tedy opět firemně speciální MS-DUO médium, které potřebuje do většiny čteček adaptér a díky svému rozšíření je stále podstatně dražší, než například SD-karty, ale tohle berme sportovně. Závěr pozorování: množinu detailů lze hodnotit u HC96 hůře, ale vzhled a hledáček (jen můj názor) jednoznačně LÉPE…

Vlastní práce s mašinkou. Ergonomie do (recenzentovy) ruky solidní, jmenovaný (ne)dostatek tlačítek padne všem (mým) prstíkům jako ušitý, o tom polemizovat nechci. Asi půlmilimetrové pružení vyvedeného kolečka hlavního vypínače může být předzvěstí problémů do budoucna, ale na to se také nebudu ohlížet. Tradičně maličké vychýlení kolébky transfokátoru je o zvyku, i když bych se za uživatele přimlouval rozsah chodu ovládacího prvku kapku zvětšit: z nejpomalejší rychlosti do nejrychlejší se totiž pohne jen asi o 1 milimetr. Hledáček - barevný se stejným počtem 123,2kPx jako má i 2,7" širokoúhlý LCD - je konečně použitelnější přece jen více, než u předchůdkyně, přesto bych hlasoval za jeho vyklápění - jako to má třeba z konkurenčních mašinek GS500 nebo loňská MVX45i a z letošních kolegyň např. i firemní odrůda na osmicentimetrový disk Sony DVD505 (ale tam jej zase nelze vůbec povysunout). Jde o to, že po nasazení největšího AKU s označením NP-FP90 bude vysouvací schopnost okuláru přece jen nedostatečnou. Je tu horní nakládání kazety (stejně jako loni), které je samozřejmě praktičtější oproti tzv. spodnímu: nenutí totiž uživatele demontovat přístroj ze stativové hlavy kvůli kterékoli výměně kazety…

Natáčení videa, fotografování. Přestože jsem tenhle odstavec začínal už tolikrát, musím přežít podobná zamyšlení coby recenzent znovu a znovu (a znovu a znovu a znovu :-0). Videokamera Sony HC96 funguje jako dobrá - školním hodnocením se ale musí říci spíše chvalitebná nebo dokonce výborná - záznamová společnice k solidní amatérské práci. Vzhledem k neustále se snižujícím cenám nastupujících modelů je sice spíše v (někdejší) nejdostupnější cenové kategorii, ale zde se těžko bude plakati na kterémkoli pomyslném hrobě. Zakoupení stroje s přízviskem digitální je pro kupujícího přinejmenším rizikovým vůči zůstatkové ceně - to známe všichni; a co nadělají majitelé devadesátky, že ta začínala v loňském dubnu na MOC 33.990,- Kč. Koukneme raději s tvůrci tohoto kouzelného dráždidla na jeho pozitiva. Záznam v šerém prostředí se zdá (přinejmenším kvůli velkému a citlivému snímači) velmi dobrým, vyrovnávání světel a stínů se jeví v toleranci pověsti značky a jejích fajnšmekrovštin, automat balance bílé neoddiskutuji nijak jinak, než kladně atd. - zkrátka Sony. Fotografie umí fešné, rozlišení má nadstandardní, kvalita i po užití plné schopnosti transfokátoru objektivu je nadmíru vyhovující, i když se značně výraznější aberací, než jsme si zvykli (může být samozřejmě ale pouze záležitostí recenzovaného kusu)…

Galerie videosnímků. Pro rok 2006 jsme se rozhodli rozšířit (ne)pravidelný počet ukázek na dvojnásobek, alespoň u takových exponátů, které za to mohou stát. Je tu známý list kalendáře pověšený na stěně skladu naší kamenné základny v módech (zleva, nejprve 4x HC96) dobré světlo+automat, šero+automat, šero+noční režim a úplná tma+noční režim. Další 4 videosnímky jsou z konkurentek s různým osazením: v šeru s nočním režimem je tu (zleva) MVX45i, MVX4i, GS300 a MVX460. Záznam z HC96 v naprostém tichu má hluk motorků zcela v normě, respektive slyšitelnou kulisou nevybočuje ze zavedených zvyků současných miniatur. A protože je opakování matkou nejedné moudrosti, připomeňme hlavně novějším čtenářům, že každý snímek je připraven ke zvětšení: po najetí kurzoru PC-myšky se objeví popis a (většinou) i datová velikost, kliknutí (zpravidla) levého tlačítka myši zvětší obrázek na maximum...

Galerie fotografií. I když jsem byl i u záměru fotoukázek v pochybách, neopakuje-li se tento zažitý rituál už přespříliš, nakonec jsme se rozhodli dát sem fotky i z této mašinky, přestože zásadní rozdíly oproti loňské (obchodně úspěšné) kolegyňce nepředpokládám a výsledky by měly být prakticky shodné (a jsou). Aby čtenář nemusel příliš prohledávat naše stránky, je k porovnání hned osm fotografií, přičemž první čtyři jsou samozřejmě z popisované HC96 a na srovnávací ochutnávku jsme přidali další 4 kousky z podobně vybavených videokamer, alespoň co se týká zájmu kupců při vybírání vytouženého přístroje. Zleva tu máme 4 fotografie v rozlišení 2.016x1.512 bodů z HC96: Kostel WIDE, kostel TELE (s aberací), slunéčko v trávě a jarní květenu. Další 4 snímky jsou (zleva) z HC90, MVX45i, MC500 a GS300: popisky napoví. Všem jiným než zasvěceným fanouškům jen na okraj - nabízené obrázky stačí obvykle na rozměr tisku fotky až 15x21 cm (zaručenější bude ale 13x18 cm), i když polemizujících se může najít spousta - a vyzkoušet si to může na tiskárně každý sám…

Apropó: ještě jsem všem nesdělil tu důležitou informaci, že tahle krasavice má (téměř) úplně českou konverzaci v nabídce - a jak jinak, než dotykovým LCD-panelem. Poskládali jsme opět jakousi koláž příkladů několika povelů, jak ji vidí na displeji uživatel a přiložili sem ke zvětšení čtenářovou myškou. Bez toho, že bych chtěl komentovat (ne)dokonalost překladů anglických slůvek do naší velesložité (české) řeči, nabízím současně i odkaz na podobnou vymoženost u videokamer Panasonic a v aktualitách zveřejněný obrázek takové nabídky japonského Victora. Pokud čtenář správně odezírá, tak z dosud známých modelových řad na rok 2006 se pomyslně nesklonil před sílou našeho trhu samojediný Canon - v jeho přístrojích MVX456/460 i celé řadě spotřebek MV900-960 totiž nabídka češtiny chybí. Z koláže nabídek je vidět, že Sony se pustil cestou kombinace přeložitelných a ostatních povelů a zdaleka ne vše chtěl mít na displejích svých videokamer polopatisticky česky. A také dle snímku - bez dlouhého psaní - je možno nastínit výbavu přístroje: s indikací přeexponování ZEBRA, bodovými funkcemi ostření i expozice a tzv. vodící mřížkou "zlatého rozvržení obrazu" atd.,…

Hodnocení a závěr? Fuj, takové verdikty přece po nás nikdo nemůže chtít, že ne? Je to totiž dost zapeklité: solidní výsledky při vlastní práci, plno pokrokových pozitiv a na druhé straně viditelné průšvihy, které odradí - jakož i každým rokem - tolik potenciálních zájemců!!! Stavím HC96 proti HC90 a koukám na ně obě ve smyslu JE Lepší - JE Zachováno - JE Horší. JE L: Nový tvar a hlavně lepší (výsuvný!) tubus hledáčku, úplně jiná AKU-patice, aspoň co se týče možných kapacit použitých AKU, fešnější vzhled (chápu: to jak pro koho) a JE TU čEŠTINA (!). JE Z: Takřka shodné rozměry i hmotnost, naprosto stejný CCD-snímač, stejný objektiv, stejný GOOD-foto-režim, stejné nakládání kazety, stejně speciální botka příslušenství, stejná absence klasické mikrofonní zdířky a třeba stejné paměové foto-médium (chápu). JE H: Uložení AKU se hádá - tohle je spíš problém řady - s paticemi vlastních akumulátorů (malý-velký), přístroj má těžko odhadnutelné riziko závady vachrlatého hlavního voliče, důležité zdířky se na těle nekonají, resp. je jich méně. Jsou tady obtížně ovladatelné prvky pro ruce ze skupiny RJL, zápěstní řemínek namáhá dvířka kazety (uvidíme časem), páčka ZOOM-u má příliš krátký chod… Dost: nepokračuji, jsem naplněn! Klidně si mě sežerte, příznivci Sony, já si počkám na (doufám) opět konkurenceschopnou mašinku od spřízněné nejmenované firmy…

Tady máte ten můj závěr, ale kdo by mě chtěl kamenovat, a si raději postaví z těch kamenů zeď: Sony DCR-HC96 je solidním a krásným příspěvkem do zlaté pokladnice éry moderních digivideokamer. Kvůli nezměrné pýše velikána z největších sice oplývá celou řadou kritických momentů - jež se musí ukázat všem nadšencům - ale svoji množinu kupců asi najde, ostatně jako každý rok. Sony jede v červených číslech (to už se napsalo předloni), ale poslední události napovídají, že (nejen) loňské výměny na postech manažerů zastoupení Sony CZ ekonomickému zdraví značky nepomohly. Letošní politika Sony totiž dokonává pomyslné dílo zkázy non plus ultra: čs. Sony nastavuje i svým nejvěrnějším dealerům takové obchodní podmínky (snížené marže), že např. tzv. E-shopy se závislostí na oněch čs. Sony-centrech už jsou buď zcela neschopny konkurence nebo nabízí většinu kamer s přirážkou i v řádu třebas jen pár stokorun. Jak se ale takový subjekt postaví k (například) reklamaci po roce a půl nebo co dokáže vytvořit za kapitál ku pomoci realizovanému zákazníkovi, to asi nechme na zvážení té části čtenářů, která přemýšlí ekonomicky. Jo a to doporučení že: pokud víte, zač je toho dotykový LCD, pokud nevadí, že spousta věcí je spíše proti uživateli (nebo spíše jeho peněžence), tak SI TO KUPTE, (nejen) amatérské video TO umí velmi dobře…

A víte co - ona není žádná sranda psát pořád o videokamerách (:-D), jeden by si občas napsal třebas i nějaký román ze současnosti, třeba by byla větší legrace. Když jsem tvořil tuto - nelehce, protože přece jen zas furt vo kamerách - drobnou recenzi, měl jsem postupně nahoře v texáku nadepsány roztodivné názvy, z nichž první byl hloubavý "Sony HC94/96: s menší nebo větší pýchou?", druhý pak zklamanější "Nesplněné kameramanovy sny: Sony HC96" a třetí potom (skoro) pohádkový "Princezna se zlatým daktylem: Sony HC96!", ale jak vidno, nakonec jsem použil střízlivou verzi, alespoň jak já to vidím. Nádherná éra videokamer, jež měly hledáček pro kameramana, možnosti příslušenství pro uživatele a buldočí tělo s letitou výdrží pro všechny, bohužel asi pomalu končí. Cenovou úrovní (zaplapánbůh), funkčností (někdy teda potěš) i jednoduchostí (a tady zase těžko soudit) se moderní videokamera dostává bohužel pomalu asi i z někdejší pozice královny spotřební elektroniky - do role masového zařízení, které bude v blízkém horizontu podobně (?) rozšířené jako mobilní telefony (pokud jimi nebude nahrazena, že ano). Není to škoda?

Technické parametry videokamery Sony DCR-HC96 na WEB-u čs. zastoupení...

neco
S vymazlenou - ale diskutabilní - kráskou si tu pohrával: Petr Jelínek
Fotopřílohu stvořila (všem) digiáčky Canon firma: Videokamery CZ

P.S.: Mimochodem: rozdíly HC94 a HC96 by měly být POUZE a jen ve zprovozněných vstupech včetně A/D-převodníku u vyšší verze HC96.

No a pokud uznáte naši ceníkovou cenu s naším servisem schůdnou, napište nám, už jsme jich několik prodali a něco o nich víme - a dobré služby se také chválí samy...