DRON DJI Mavic Air 2: 1.díl

DRON DJI Mavic Air 2: FEŠNÁ návnada fandům kamero-lítání

LEVEL Number TWO! Mavic Air 2 jako následovník kolegy bez čísla, ale se ZŘETELNÝM určením vzdušného plavidla, pokračuje MOCNÝM tempem. Pokroky DVOJKY oproti „Číslu BEZ čísla“ jsou doslova revoluční. Autor představení je sám pouhým začátečníkem a logicky proto bude přiměřeně opatrným. Možná největší výhodou oproti fanouškům, kteří se pro DJI zatím „jen rozhodují“, je pro Autora hračičkovská výhoda DEMO-strojů, o niž se podělí. Pohled do mé brašny oko fanouška jistě potěší…

Hned za úvodním obdivem k technologii novátorské firmy DJI, chci ujistit své čtenáře i droní fanoušky, že „Online výcvik“ je brnkačka. Doklad o jeho absolvování získá úspěšně KAŽDÝ, kdo si trošku počte ve „Školícím materiálu“; a hlavně používá v podobné situaci selský rozum s technickou logikou. Věřím, že stejně jako já i další „Dronaři“, s nimiž jsem v kontaktu, to dá prostě každý. Jednak má (prý) tolik pokusů, kolik potřebuje a za druhé jde jen o 30 správných odpovědí ze 40ti možných, což je 75%. Taková Autoškola bývá dnes asi daleko náročnější, respektive procentuálně přísnější (tam je 43/50 otázek)…

ODPOVĚDNOST. I když jsem jako správný dospělý Chlapec-Hračička natěšeně vybaloval a zkoušel DJI Mini 2 (před pár týdny) a s ještě větším nadšením prováděl „ɘnboxing“ AIR 2 (před pár dny), vždycky mi vytanulo slovo z úvodu odstavce. NIC JINÉHO asi není z pohledu provozu UAS (Unmanned Aircraft Systems) a bezpečnosti živých i neživých subjektů v okolí DŮLEŽITĚJŠÍHO. Od přípravy před létáním, přes odpovědné seznámení se s obsluhou a jejími zákoutími až po BEZPEČNÝ nácvik všech dovedností. Nakonec je to dobré i pro (ne)poškození drahé hračky. NENÍ (!) TO ŽÁDNÁ VIDEOHRA, JASNÝ?!

DOKONALOST. Vždy, když vezmu do rukou cokoli od „NEJZNAČKOVĚJŠÍ ČÍNY“ z celé té VELIKÉ a lidnaté země,
mám citelně bytelný a precizně hmatatelný pocit. Ze skvělé práce, za kterou je cítit OBŘÍ porce nadšení, technického UMU a vývojářské GENIALITY. Nebudu pokračovat v myšlenkách, protože ona velká země asi není pro všechny z nás vzorem zdaleka ve všech ohledech, ale přejdu plynule k DJI MAVIC AIR 2. Sněhobílá krabice obsahuje všechno, co potřebuje k provozu či natáčení kterýkoli Beginner; a dokupování je pouze o patřičné kartě, samozřejmě typu MicroSD (s maximem 256GB)…

DJI Mavic Air 2 je oproti DJI Mini 2 ÚPLNĚ jiný stroj. Nejen, že je větší a hmotnější (viz údaje vepsané do výše přiloženého srovnávacího snímku), ale už třeba akumulátor se nepodobá ani zbla. Jednak tvoří fyzicky asi třetinu těla a pak se nasazuje úplně jinak - bez zasouvání do nějakého „šuplíku“. To je ale jen začátek rozdílů. Například vrtule jsou v krabici přiloženy extra a na motor se nasadí otočením o 90° se dvěma pravidly. Prvním je použití listů se stříbrnou značkou na rotor stejné barvičky a bez flíčku na stejný (černý) držák. Druhým je směr otočení: stříbrný vpravo, černý vlevo…

NEJZÁSADNĚJŠÍ ROZDÍLY jsou pro většinu fanoušků DJI asi jednoznačně V ČIDLECH (názorná animace jako klip). Mavic Air 2 má totiž oproti Mini 2 prostorové senzory nejen dolů, ale i dopředu (uvádí přesnost 22 metrů) a dozadu (tady je údaj dosahu 23,6 metru). Když odcitujeme údaje o spodních čidlech, asi tím prostorová čidla neboli senzory vyčerpáme. Ke spodním „očím“ totiž výrobce na svém Webu píše „Kamerový infračervený senzor. Pomocné světlo pomáhá s vizuálním umístěním a bezpečným přistáním i viditelností ve vzduchu. Lze ho zapnout i vypnout manuálně“…

VIDEOKAMERA. Hlavní atrakce, kvůli níž se zjevně rozrůstá OBŘÍ množina zájemců o tuto nádhernou hračku. DJI MAVIC AIR 2 má dle výrobce snímač 1/2“ CMOS s celkem efektivně 12/48MPx (dle módu). DJI Mini 2 pak disponuje podobným čipem 1/2,3“ CMOS s celkovým počtem 12MPx (tedy bez módu 48MPx). Oba stroje mají kamery se základním šírem 24 mm, ale v jednom z dalších parametrů vítězí menší bratřík AIR 2: Mini 2 má optický ZOOM, a ten s údaji 2x u 4K, 3x u 2,7K a 4x ve Full-HD. Prezentacím na produktovém Webu lze věřit. A Videoklipů je v éteru spousta i na Webu DJI…

Jak by řekl nejmenovaný Jarda. Je to JASNÝ: nabiješ stroj i ovladač, vložíš si kartu a jdeš DO AKCE. Po naskočení na led si dáváš majzla - kdo se ti připlete do cesty - protože PRAVIDLA jsou daný, Kámo. Prvotní podmínka nainstalované aplikace DJI FLY je už z minula splněna, s tím pak spárování „Chytrolínů“ (vlastní helikoptéra s aplikací a dálkovým ovládáním) pospolu, vyzkoušení funkcí, se kterými jsme se předtím doma PEČLIVĚ seznámili; a valíme lítat. Jsme mladí a nabití (to spíš AKU) a chceme létat, protože na to máme chuť a „Droňáckou Licenci“. ODPOVĚDNOST připomínám podruhé, prosím…

PROČ blbnu jako nějaký mentor? Tohle NENÍ autíčko (tank) nebo člun na ovládání, jež může nabourat nebo sjet do rákosí při sledování opeřenců. Svým způsobem je to motorová ZBRAŇ, která může spadnout dolů z velké výšky - a navzdory své subtilní konstrukci může čtvrtkilová (Mini 2) nebo více než půlkilová (AIR 2 má 570 gramů) skořepina určitě ublížit. A to nehledě k případné kolizi rotujících dílů s lidskou kůží. Prostorová čidla vyspělejší verze AIR 2 možná mohou znamenat větší jistotu či záchranu, ale neomylnost NEEXISTUJE, pišme do paměti…

PŘÍŠTĚ tu budu povídat o prvních reakcích po spárování AIR 2, jeho „hučení a zahřívání", ale pochopitelně také o samotném LÍTÁNÍ, obří škále NEUVĚŘITELNÝCH funkcí a dalším. Neslibuji, že dodržím při své vytíženosti ve firmě následující ideu, ale vyřknu JI: Vynasnažím se „páchat“ aspoň o fous častější články a recenze, protože témat je i přes méně časté obměny „ranku“ VIDEOKAMER dost a kontakt se čtenáři je při překotném vývoji KRÁSNÉ techniky vesměs důležitý. A když nakoupíte u nás, určitě se s námi dá domluvit sleva nebo doplňky navíc…