DIGITALIZACE VIDEO-ARCHIVŮ

DIGITALIZACE video-ARCHIVŮ od nás: předveďme své STROJE

Náš-váš Web amatérských kameramanů zdraví opět s oblíbeným tématem. ARCHIVACE čili DIGITALIZACE domácích Video-vzpomínek vytěžuje naše páskové STROJOVNY a hlavní počítač téměř nonstop (platí samozřejmě v provozní době ). Pro jednodušší rozhodování, zda svěřit nenahraditelné páskové nosiče letitých archivů právě nám, se dnes pochlubíme naším obstojným technickým parkem. Mimo jiné proto, aby potenciální zákazníci viděli, že u nás jsou jejich rodinné archivy nejen v dobrých rukou, ale s podobnou důležitostí toho vědomí i ve SKVĚLÝCH mašinkách…

Pěti odkazy k článkům o souvisejících tématech záchrany domácích archivů budiž začne další obsah dnešního
povídání. Asi prvním „Archivačním“ textem bylo dávné reklamní upozornění na možnost sestavení počítače od nás, kdy jsme čtenářské obci naznačovali už téměř 20 let (!) nazpět, jakými úskalími a s jakým vybavením budou muset projít (a počítat), jestli se samotní rozhodnou editovat a archivovat svoje domácí vzpomínková videa na jiných médiích, než jsou původní originální pásky; a kteréhokoli Video-formátu. Čerstvě se tomu tématu věnovalo více článků, z nichž v každém lze najít jiná „moudra“: rok 2018, následující text z r. 2019, novinkový 2020 a loňský zdvižený prst...

DIGITALIZACE či ARCHIVACE. Zkusme definovat, co lze pod pojmy chápat. Prapředkem magnetických záznamů na
pásky je celuloidový film. V 70. a 80. letech začínají formáty VHS (s kamero-verzí VHS-C od roku 1984) a o rok později má Sony „svou“ osmičkovou pásku V8 (Video8). Obě hlavní větve mají pak své nadstavby Super-VHS/C a Hi8 a v roce 1995 se hlásí slavnostně čtvrtpalcová páska miniDV. Deset let poté se na shodný pásek umí i záznam HDV videa. Pro zjednodušení tématu nepíšu nic o kamerách BetaMovie. Za námi je tedy ČYŘICET LET éry páskových formátů (ano dodnes je mnozí používají) a miliony záznamů. Jenže dokud jsou na páskách, copak asi s nimi, AHA…???

Standardně FUNKČNÍCH mechanik pro analogové záznamy markantně ubývá, shodně jako i složitějších „hodinkových strojků“ miniDV. A vzhledem k (neoficiální) servisní logice a jako spojité nádoby spjaté logistice lze předpokládat, že současný stav absence náhradních dílů lze považovat za nezlepšitelný, bohužel. Staromilci a sběratelé - kteří udržují MNOHO krásných a zatím funkčních strojků „naživu“, mi nejspíše dají za pravdu, že kdyby své miláčky trápili v plném provozu (například) denně 5-8 hodin, už by dávno nefungoval ani jeden. Ale archivace domácích video-pokladů bohužel takové nasazení přístrojů vyžaduje. Pojďte se nechat provést našimi STROJI…

Celuloidový FILM vynecháme. Umí to pro nás (pro vás ) spolupracující firma se speciálním skenovacím zařízením. Analogové pásky půlpalcové šířky (S-)VHS(-C) jsou doslova denním chlebem standardními videorekordéry VHS a S-VHS plus patřičné redukce do velké čili standardní mechaniky VHS, tedy Video Home System s půlpalcovou páskou. Vlastníme i druhdy profesionální Panasonic NV-HS1000 ve skvělé kondici. A nejjednodušším způsobem pouštíme analogový signál přes převodníky do počítače rozhraním Fire-Wire, které "vidí" většina „grabovacích“ čili do PC ukládacích dílců. Příkladem budiž kamery s A/D-převodníky…

VIDEO8 a Hi8. Opět nastíním NEJJEDNODUŠŠÍ řešení, které se bude hodit i pro zvídavější čtenáře. Asi dvě třetiny všech Videokamer formátu Digital8 (přehled i schopnosti) umělo tzv. konverzí do Fire-Wire jednoduše přehrát jakákoli videa Vide8/Hi8. A většina z nich má takto současně analogový výstup uzpůsoben jako vstup, takže je lze použít jako DOKONALÝ A/D převodník; a bez vložené kazety (jinak by se zapnulo PLAY mechaniky) nechat pracovat jako geniální nástroj bez potenciálních potíží, samozřejmě správně nastavený. První „třecí plocha“ může být kompatibilita s oním převodníkem a spoluprací s editačním SW a druhou logicky spolehlivost stařičké mechaniky D8 vůči zubu času…

Videorekordérů Digital8 není v historii mnoho: a jeden vyčnívá už proto, že postrádá součásti k riziku poruch. Tzv. Video-walkmany, z nichž vlastní naše ZÁCHRANNÁ Video-STANICE třeba Sony GV-D200, byly vrcholem spotřebitelské elektroniky odnepaměti; a podle toho také vyhlížely jejich cenovky. Většinu si asi nepamatují ani fandové oboru, takže si dovolím malou vzpomínku. Maličká placatá vzácnost připomíná spíše větší Audio-Walkman, než aby šlo tušit takhle sofistikované řešení firmy Sony. Mimochodem se všemi vstupy i výstupy a návdavkem samozřejmě opět A/D-převodníkem. Jdeme na MiniDV; a hned se pochlubme vlastnictvím Video-Walkmanu GV-D1000 (viz také níže)…

První digitální formát MiniDV (vč. Fire-Wire) přichází v roce 1995, kdy vůdce světové KnowHow elektroniky nabízí 3čip DCR-X1000 (160tis.!) a 1čip DCR-X700 (95tisíc). Oba stroje ve víc exemplářích máme ve sbírkách MUZEA; a nadpoloviční většinu funkční. Dokud jsme pro stahování čili ukládání videí z MiniDV do PC používali jen Videokamery, obměňování mašin bylo vcelku časté, což jsem naznačil už výše. Ve sbírkách MUZEA máme dokonce i rozkošný Video-Walkman Sony GV-D1000 s někdejší cenou 60 tisíc (!), ale toho by nám BYLO LÍTO ještě víc. Pořídili jsme tedy profesionální Sony HVR-M25, pochlubme se…

NÁDHERNÁ PRÁCE japonských vývojářů v dokonalém a (doufejme) dobře dimenzovaném provedení co se bytelnosti a výdrže mechaniky týká! Krásný čistý design à la Autorádio, tedy s výrazně hlubokým tělem, než aby se vměstnalo do patřičného otvoru v automobilu. Dálkové ovládání, jednoduchý a snadno pochopitelný systém funkcí a přehledný displej uprostřed čelní části s tlačítky. Jako pověstný bonbónek jmenuji duální mechaniku na velké (DV CAM) malé (MiniDV) i HDV-odrůdy kazet, potažmo formátů videa. GENIÁLNÍ MAŠINKA (a celkem dosti drahá), která každý den potěší spolehlivě odvedenou prací. A kdyby něco: SERVIS by měl být prý bez problémů…

Stručný popis pro potenciální zákazníky; aneb JAK TO PROBÍHÁ. Ať už je zadavatel kameramanem někdejších záběrů nebo našel (byl obdarován) několik kazet, které vyhlížejí jako do kamery, kontaktuje nás nebo rovnou přijde. Hned na Prodejně se lze zpravidla podívat na kousek záznamu na obrazovce střihového programu (viz zde níže) a rozhodnout se, jestli jsou to ty kazety, které jsme hledali nebo zda mají Video-vzpomínky takovou cenu, aby stály za drobnou útratu. Domluvíme se i na případné komprimaci - jednoduše děláme namísto 13GB/hod většinou jen asi 20% dat - a pokud nedodáme například HDD nebo fleš, prodá nám je archivář (čili naše firma) po stažení všech kazet: a zjištění objemu v GB...

Jsem tedy zase u jádra neboli kořenů tématu. ARCHIVACE rodinných Video-vzpomínek MÁ nikoli jednoznačně, ale TUŠITELNĚ svůj TIME-horizont. NEODHADNUTELNOU životnost všeho, co patří do kategorie maloobchodní čili amatérský sortiment. V praxi to znamená, že krabice analogových kazet, kolem které doma vkládáte do knihovny nebo kamkoli oblíbenou knížku (nebo skvělý karibský rum ) může být za pár let NENÁVRATNĚ POUZE ke koukání: na její víko (). A to by byla STRAŠNÁ ŠKODA, nemyslíte…?