Dlaňová videokamera Sony DCR-PC107

Dlaňové videokamery jsou dnes čím dál více v kurzu!

Za úvodem připomeňme několika odkazy další články o dlaňovkách: psali jsme tu o jejich souhrnném představování, zvláš jsme zde popisovali
(pozor, 5 velmi starých odkazů, pak už "moderní") někdejší Sony DCR-PC5, vyspělou PC110, první mašinku systému micro MV IP5 anebo druhdy aktuální kameru Canon MV5i a vybavenou MVX2i (byla tu doprodejově už i s obrázky ke zvětšení). Vyznavačům dlaňových kamer jsme nabízeli recenze na JVC GR-DX25 a vybavenější DX35 se vstupy, nejmenší mini DV mašinku JVC GR-DVP7, společný článek na kamery Canon s 2MPx a také představení rozkošného miminka Panasonic AV100 nebo královny dotykových LCD-panelů od firmy Sony - velké dlaňovky s rozlišením CCD-čipu 3,31MPx - DCR-PC330. Byl tu představen i experiment, jež je - podobně jako PC330 a další zmíněné přístroje - stále v nabídce: DCR-IP1. Nejčerstvějšími přírůstky do této nikoli pomyslné skupiny miniaturek byly tři odstavce o kameře Sony DCR-PC103 v našich "Drobnostech č.18" a dále především recenze na (subjektivní) královnu dlaňových videokamer Canon MVX10i. Do dnešního trendu miniaturizace bychom určitě mohli zařadit leccos z článku o nevšedních libůstkách našeho oboru, jenž bude mít brzy pokračování. Tímto odstavcem chtěl redigující správce těchto stránek (PJ) nejen ukázat, že nás dlaňové mašinky opravdu zajímají, ale především navést všechny čtenáře - zvědavé na tuto problematiku - ke spoustě informací, a to pokud možno co nejpřehledněji…

Míry, váhy, výbava, srovnání s blízkou konkurentkou...

Videokamera Sony DCR-PC107 je přístrojem z nejmenší kategorie dnes nepochybně nejrozšířenějšího nahrávacího systému mini DV. Nedosahuje sice takových "rekordů" v pidi-rozměrech, jako např. v předchozím odstavci zmíněný model micro MV, ale svým tvarem a skladností se snad právem řadí k nejpovedenějším dlaňovým kolegyním. Rozměry těla PC107ky jsou 50x95x97mm (Šířka x Výška x Hloubka) a hmotnost 375gramů "bez ničeho", resp. 440g včetně základního AKU FF51 a kazety 60min. Srovnání s přímou nejbližší konkurentkou Canon je následující: MV6iMC má 46x106x89mm a hmotnost 380gramů. Příměr k MV6ce je snad logický nejen kvůli velmi podobným rozměrům a hmotnosti, ale především proto, že jde také o dlaňovku s rozlišením 1/6" CCD 800.000 pixel a s MOC "těsně pod 30", i když Canon je o něco vybavenější (SD-karta, všechny vstupy). Srovnávací obrázky napoví asi více a zřejmě i srozumitelněji. Většinu parametrů, jež by případně čtenář mohl chtít o videokameře vyzvědět a v jejichž množství by nebyl uspokojen touto mini-recenzí, najde v naší tabulce anebo po kliknutí na tento odkaz do stránek českého zastoupení firmy Sony…

Dlaňová stosedmička je vybavena černobílým (a bohužel nevýklopným) hledáčkem s tekutých krystalů (LCD), jenž má úhlopříčku zobrazovače přibližně 0,3" (to jest 0,76cm) a počet obrazových bodů je udáván číslem 123.200. Zcela obvyklou je také výbava výklopným monitorem, pracujícím opět na principu tekutých krystalů, ale LCD už je samozřejmě barevný a navíc je uzpůsoben jako dotykový, sloužící pro veškeré nastavování a práci se všemi efekty. Jeho úhlopříčka je 2,5" (tj. metricky 6,35cm) a počet obrazových bodů je, stejně jako u hledáčku, udáván 123,2kPx. Drobnou zajímavostí, jež je ostatně znakem více současných modelů značky Sony, je možnost vypnutí podsvícení výklopného LCD-panelu. Tato funkce by měla přispět výrazně k šetření energie akumulátoru a je tedy jakousi kompenzací nutnosti vyklopit monitor vždy, když potřebujeme provést nějaká nastavení nebo vstoupit do nabídky přehrávání. Samozřejmostí je, že pokud vypneme ono podsvícení, musíme mít vnější světlo (exteriér): a to - logicky - čím více "sluníčka", tím je obraz na monitoru jasnější. Vyobrazený zhasnutý a rozsvícený panel z článku o řadě HC by mohl napovědět i k tomuto sdělení trochu více…

Ovládání a finesy malé mašinky pro potenciální kupce?

Další - opět ale vcelku v dnešním sortimentu tohoto producenta obvyklou - zajímavou funkcí je tzv. "jednoduché nahrávání", anglicky nazvané EASY HANDYCAM. Tato funkce se zapíná vyobrazeným - viz snímek - tlačítkem "EASY", které se po zapnutí rozsvítí modře a kamera pracuje v režimu, ve kterém není možné provádět jiná nastavení než volby doprovodných zvuků videokamery, nastavení data a času a výběr jazyků. Jde tedy o jakousi funkci vhodnou nejspíše "jenom" pro začátečníky. O tom, jak společnou funkcí je EASY pro dnešní kamery Sony, si může čtenář dokreslit svou představu například i přečtením příslušného odstavce v recenzi na nejvyšší (dvoumegapixelový) model současné řady HC - DCR-HC85 - anebo kliknutím na tento detail právě zmíněné kamery s 2MPx. Pro lepší pochopení uspořádání nabídek v tzv. dotykovém LCD-panelu jsme tady druhdy nabízeli i zjednodušeně natočenou animaci, již vzhledem ke shodným symbolům a také i většině stejných nebo podobných nabízených funkcí u sortimentu videokamer firmy Sony znovu přikládáme (klikněte si na odkaz)…

Objektiv kamery - nesoucí značku Carl Zeiss Vario Tessar (zasvěcení vědí, kdo to sklo opravdu vyrábí) - má standardní desetinásobné optické přiblížení, ovládané posuvným elementem na pravé straně videokamery (tedy ukazovákem). Ohnisková vzdálenost je 2,3-23mm a při vyžadovaném přepočtu na standardní kinofilmový přístroj je to v režimu CAMERA 43-430mm. Na optickou část zoomu navazuje jeho digitální prodloužení o velikosti (nepoužitelného) 120-ti násobku. Světelnost objektivu se pohybuje dle údajů v rozmezí F=1,7-2,3, což je pro tuto kategorii přístrojů poměrně velice solidní údaj. Podobně jako další modely současné produkce Sony má i tato dlaňová mašinka miniaturní průměr závitu objektivu 25mm a to ji mimochodem činí i pro shánění potřebného příslušenství poněkud speciální (filtry, předsádky), alespoň co se tzv. universálních výrobců týká. Případný fotografický režim je tu umožněn - jako u všech kamer bez paměové karty - coby zhruba šestivteřinová nahrávka statického snímku na pásku. Vyzkoušeli jsme si, že rozlišení je pak stejné, jako má tzv. plný DV-PAL, tedy 720x576 bodů (a žádná další volba samozřejmě neexistuje)…

Noční režim, vestavěný střih a dotykový LCD-panel...

Jako všechny videokamery SONY, nabízí i tento model možnost zaznamenávat obraz i za úplné tmy (tj. 0 lux): za pomoci funkce "NightShot". Po zapnutí nočního režimu zaznamenává kamera obraz i v neviditelné, tedy tzv. infračervené části světelného spektra. Snímanou scénu si osvětluje vestavěnými infračervenými LED-diodami, jejichž účinnost stačí na osvětlení do vzdálenosti v řádu několika málo metrů. Pro všechny čtenáře, kteří jsou tu dnes "noví", odkazujeme na příklady (obrázky z první a druhé MEGARECENZE), jak taková infra-nahrávka vlastně pak vypadá. Bohužel tato videokamera nemá aktivní neboli "inteligentní" sáňky a není tedy možné u ní použít infračervený reflektor, který firma SONY dodává jako volitelné příslušenství: například HVL-IRH2, jejž jsme tu také zmiňovali. Bez zapnuté zmíněné funkce nočního snímání udává producent natáčení videa s PC107 od 5 luxů, ale pouze při použití širokého záběru, kdy je světelnost objektivu F=1,7. Při použití přiblížení, kdy logicky klesá světelnost, samozřejmě bude stoupat i potřeba světla pro snímanou scénu…

Zvláštní funkcí pro začínající nebo konzervativní video-amatéry, kteří nehodlají zpracovávat své nahrávky v počítači, je možnost použít jakýsi vestavěný editační program, s jehož pomocí lze dokonce ovládat připojený videorekordér. Pokud je video připojeno přes konektor zvaný "i-LINK" - videorekordér D-VHS, miniDV či video-walkman SONY atd. - program připojené zařízení ovládá přímo po DV-kabelu, pokud je propojení realizováno pouze přes klasický analogový AV-kabel, je ovládání řešeno infračerveným bezdrátovým ovládáním: kamera pak umí vysílat stejné signály, jako dálkové ovládání připojeného videorekordéru - a je tedy nutné v ní nejdříve nastavit typ připojeného videa. Poté je možné překopírovat z kamery až dvacet uživatelem označených scén (neboli sekvencí) ve zvoleném pořadí na videopásku VHS. Takto je tedy sice možné provést jednoduchý střih bez nutnosti investovat čas a peníze do počítače, ale rozhodně ne vždy se stejnou kvalitou a hlavně ani náznakem "umělecké" kreativity a také doplněním o titulky a hudbu, jak to umožňuje právě HW i software počítače…

Jak již bylo zmíněno výše, veškeré nastavování této kamery se provádí přes dotykový display, proto na vlastním těle kamery mnoho ovládacích prvků nenajdeme. Na zadní stěně je hlavní vypínač, který slouží i pro přepínání mezi režimem záznamu a přehrávání. Dále je zde tlačítko pro spuštění a zastavení záznamu videa (spouš) a tlačítko nazvané BACK LIGHT, což znamená zadní světlo - častěji tomu samozřejmě říkáme proti-světlo. To se používá pro tzv. skokové pootevření clony objektivu a tedy pro zvýraznění (např.) tváře s velkým osvětlením za obrysem postavy (tedy snímané proti oknu a podobně). Z minima prvků je zde ještě také kontrolka dobíjení AKU. Levé straně dominuje výklopný LCD-panel, po jehož vyklopení se zpřístupní na levém okraji dvě tlačítka. Horní slouží pro výše zmiňované vypnutí podsvětlení výklopného monitoru, spodní je další (duplicitní) spouš nahrávání videa, podobně jako jsme to popisovali na našich www-stránkách už v úvodním představování videokamer řady Sony HC v březnu letošního roku - seznamování se s tehdejšími novinkami otevře čtenář kliknutím na podtržený odkaz…

Atypický Aku, dokovací stanička, pořizovací cena...?

Pod monitorem je umístěn akumulátor, zde se speciálním uspořádáním kontaktů NP-FF. Po jeho pravé straně je mechanický prvek, kterým lze akumulátor uvolnit z jeho uložení. Vlevo od akubaterie - jdeme stále podle obrázků v tomto článku vložených - je za krytkou konektoru DC IN nabíjení ze zdroje (je zde tedy tzv. vestavěná nabíječka) další dvojice tlačítek. Horním zapínáme funkci EASY, spodní slouží při vypnuté kameře ke kontrole stavu vloženého akumulátoru, při zapnuté kameře pak k vypnutí zobrazování informací v hledáčku nebo na LCD-monitoru. Pravá strana obsahuje kromě již zmíněného ovladače přiblížení (ZOOM) spouš záznamu statických snímků (ukládání DF na pásku zmíněno výše). Nakonec je na této straně přístroje umístěn spínač funkce „NightShot“ a ovladač uvolnění řemínku, který po odepnutí jedné strany může sloužit jako praktické poutko kolem zápěstí pravičky. Pod krytkou se ještě nachází konektory AV výstupu, mikrofonního vstupu a speciální konektor LANC (může sloužit k ovládání kamery střižnou nebo ve vodním pouzdře). Posledním prvkem je mechanické otevírání vestavěné krytky objektivu...

Drobnou specialitkou dlaňových videokamer firmy Sony je tzv. dokovací stanička. Jsou zde konektory DV vstupu/výstupu, USB-rozhraní a S-video výstupu a zprovoznění je umožněno logicky po zasunutí přístroje do kontaktů Handycam Station. Spodní strana dlaňových kamer PC106 až PC109 má k tomuto účelu speciální konektor. Přes propojovací základnu je také ještě možno samozřejmě nabíjet akumulátor. Oproti konkurenčním modelům v dlaňové kategorii si musí uživatel vytříbit svou (ne)zapomnětlivost, protože samotnou kamerou by toho v rámci další práce po natočení záznamu logicky mnoho nepořídil. Připomeňme, že všechny odlišnosti popisované PC-stosedmičky od modelů PC106 a PC109 jsou v přehledné tabulce parametrů. Případný závěr k této kameře si musí asi čtenář udělat sám: elegantní přístroj s poměrně malou výbavou - vzhledem ke své doporučené pořizovací ceně 29.990,- Kč - má diskutabilní dotykové LCD-ovládání, nad kterým zákaznická veřejnost stále přešlapuje. Obraz i reakce elektroniky na světlo a šero jinak ale odpovídají dobré pověsti tradiční elektronické značky. Mimochodem: na českém WEB-u Sony jsou vyobrazeny modely NTSC (dali si s tím kluci holt asi práci - viz obrázek ↑)…

neco
Fotografie (vesměs) pořídil: Karel Souček
Redigoval (opravdu velice pracně): Petr Jelínek
Kameru vyšetřil a její diagnózu popsal: Pavel Horníček