VIDEOKAMERY.cz | MILÁŠCI Petra Jelínka č.4: HDV

VIDEOPÁSKA miniDV je tu s námi UŽ TŘI DESÍTKY LET! Bylo by podlé a nesportovní odsoudit tento PRVNÍ DIGITÁLNÍ FORMÁT (maloobchodně od roku 1995) jako anachronický nebo dokonce jako historickou vykopávku. Videokamery s formátem videí v základní (> 500 linek, od r. 2005) či spíše HDV kvalitě (=1080 linií) jsou dodnes provozovány v nemalých počtech; a nejen v ČR. Autor Webu Petr Jelínek se pokusí nastínit, proč čtvrtpalcová digitální páska se záznamem v lineárním průběhu zatím ještě úplně neupadla do zapomnění, respektive PROČ ji rozhodně NEZATRACUJE Autor článku… 

VELMI STRUČNÉ shrnutí historie tehdy převratného formátu miniDV budiž tolerováno jako logický úvod k fenoménu. Tj. do té doby nevídaného druhu DIGITÁLNÍHO záznamu videa, které oproti dnes zavedenému chápání nejen mladou generací probíhá LINEÁRNĚ neboli step by step. Polopatisticky to lze vysvětlit jako postupný zápis - každá vteřina s 25ti FREJMY má svých pár milimetrů na pásce a takhle se páska posouvá směrem ke konci její délky; a to v SP režimu (Standard Play) rychlostí asi 18,83 mm/sec, a v LP režimu pak12,55 mm/sec., což mj. představuje u délky 60 minut (při LP 90minut) asi 68 metrů magnetické pásky v kazetě…

A aby nebyla problematika miniDV pásky úplně jednoduchá, její postupný vývoj přinesl hned několik dalších druhů záznamu se shodnou šířkou pásky, tedy 1/4“ neboli 6,35mm. Budeme-li jmenovat hlavně pojmy, určené pro úroveň amatérských kameramanů a fajnšmekrů až ke třídě poloprofesionálních uživatelů, půjde nejspíše o první vysoké rozlišení HDV1 v sezóně 2004 a následnému HDV2 (první má „pouze“ 720p, zatímco druhý už 1080i) z roku 2005 a první typ Sony HDR-FX1. Vyčerpání tématu budiž v doplnění zkratek DV-CAM nebo DVC PRO a aby byly všechny, doplňme DVC PRO50 neboli předchozí PRO s datovým tokem 50Mbps…

Zpět do amatérům srozumitelných vod, pardon pojmů. Formát záznamu miniDV je tedy sice v podstatě plně DIGITÁLNÍ, ale tato „vlastnost“ je reálnou až po jeho „zkopírován“, čili stažení do počítače. Pro pochopení předchozího souvětí doplním, že do přetažení dat na úložiště v PC se stále pracuje s videozáznamem jako s analogovou nahrávkou. Chci-li například přehrát 30. minutu videa, musím převinout všech 29 minut záznamu před hledanou scénou. V praxi to ale nemusí být direktivně chápáno jako nevýhoda, protože pokud je v mechanice kamery kazeta s (například) dovolenou, snadno najdu scénu a plynule přehraji, co chci…

Digitální klip z kartové kamery, kdy každá scéna je samostatným souborem, se po „Vysypání do PC“ nechová „co jeden film“: a nemůže se tedy přehrát plynule s ostatními scénami. Tento stav platí samozřejmě pouze do chvíle, než si kameraman v tzv. postprodukci spojí své chtěné sekvence (klipy, soubory, scény) do jednoho výsledného filmu. K obhajobě páskových kamer ještě přidám dva argumenty - především u HDV-formátu jde o NENÁROČNÝ komprimát na konfiguraci počítače. A to dokonce až tak, že jak miniDV, tak i HDV videa se editují doslova „předpotopním železem“ - tedy i s 1jádrovým procesorem a taktovací frekvencí pod 2GHz…

Druhým argumentem k obhajobě HDV je možnost nahrávat videa přímo na externí HDD, což jednak logicky šetří mechaniku kamer a druhak představuje argument na setrvání Videokamer s jinak obvykle VELMI zajímavým osazením. V praxi to znamená, že STROJ až zanedbatelné pořizovací (zůstatkové) hodnoty může proti profesionální technice (s patřičnými pořizovacími náklady) realizovat srovnatelné výsledky, samozřejmě s přihlédnutím k invencím a zkušenosti samotného kameramana. Tím jsem vlastně logicky definoval prodejní úspěch (části) Bazarové sekce našeho Šopíku. Plynule přejdu k tématu dne: MILÁŠCI Petra Jelínka, díl čtvrtý…

Sony HVR-S270F. OBRYNĚ na více velikostí a (záznamových formátů) DV-kazet. Pojďme se podrobněji projít po krásách IMPOZANTNÍ - velmi nekonfekční - VIDEOKAMERY SONY. Rozměry (Š x V x D, cca) 220 a 270 x 530 mm a hmotností 6,3kg (s obří baterií BP-GL95 (tu zmíním i dále) jde opravdu o pořádný STROJ. Při uchopení za madlo si kameraman uvědomí, že veškerá manipulace bude o posilovně. Pravda: VELMI pomáhá ramenní opěrka konstrukcí, která odlehčuje hmotu MAŠINY. Čtenář asi uvěří, že kamkoli si vejdu s takto „muskulaturní“ mašinou, vyvolávám údiv a obdiv, protože NEJVĚTŠÍ Kameraman (asi nejenom na venkově) je BOREC S tou NEJVĚTŠÍ strojovnou ze všech přítomných, to dá rozum - logicky… 

Osazení vévodí tři snímače 1/3“ s celkem 1,12MPx na každém, k nimž přivádí obraz Objektiv (kopíruji celý název) Carl ZeissVario-SonnarT* s 12násobným přiblížením, třemi prstenci (!) manuálů a nepřehlédnutelnou sluneční clonou s dvojitým mechanismem „vrat“ - coby krytkou s páčkou na levoboku. Výklopný displej sice vyhlíží jako amatérská sranda na „převlečených“ kamerách typu HDR-HD1000, ale obrovitý tubus hledáčku vše usměrní na správnou mez. Na levoboku se po zaučení levička obsluhujícího hračičky může dosyta vyřádit, což snad „diváci“ z obrázků dokážou snadno odezírat. Mnohé čtenáře v mládí taky bavilo ovládat bagr, že…

Akumulátor a nabíječka. Autor článku má k dispozici DVA druhy kapacit; s paticí označenou jako Sony BP-L a BP-GL. Je patrné z obrázků: velikostí se liší zásadně, kapacitou jakbysmet. BP-L90A má psáno při napětí 14,4V úctyhodných 8,1Ah, tedy pravděpodobně s rezervou pro startování (malých) motocyklů. BP-GL65 pak dává 4,4Ah, což oproti amatérským článkům u kamer trčí hodně vysoko. Doplním, že třeba tříhodinová baterie Sony NP-FV70A (AX53 atd.) má 1,9Ah při 7,3V, což kupeckými počty logiky k hladině napětí vychází asi na 1Ah přepočtu na cca 14 Voltů. Neboli i menší AKU je asi 4,5x mocnější oproti zmíněné kapacitě amatérského AKU FV70A. Zcela mimo amatérský segment je i patice a duální nabíječka: viz obrázky…

Jestli to ještě vydrželo pár nadšených fanoušků oboru - kteří nejsou zrovna profíci - přejděme k záznamovým médiím. Do této krasavice lze použít „normální“ neboli malé miniDV kazety, ale pro dlouhotrvající akce bude určitě praktičtější velká DV kazeta. Mají sice shodnou šířku pásky, ale díky návinu pásky ve větší kazetě umožní 184 minut záznamu. Beztak už VELMI složitá a funkčně obdivuhodná mechanika pro malé kazety je zde „vyšperkována“ k dokonalé demonstraci lidského umu a důvtipu. Podobně jako u mého dalšího MILÁŠKA (viz text níže) HVR-M25U je soustava mechanického výtahu, unášečů, kladek a dalších součástí univerzální pro obě velikosti digitálních kazet a co se týká formátů, tam je variant ještě více (viz výše)…

Nebudu zdržovat povídání s nevídanou ukázkou vyjmenováváním všech možností manuálů té OBŘÍ krásky. Ale přiloženou fotodokumentací alespoň naznačím páčky a hejblata na levoboku, včetně rozsáhlého „arzenálu“ pod informačním displejem za otevíracími dvířky. A aby toho nebylo málo, jsou umístěny i vpředu pod objektivem a na posuvném držáku výklopného LCD, který je současně osazen objímkou na mikrofon vpravo a obrovským tubusem hledáčku vlevo. Ten má mimochodem samozřejmou regulaci dioptrií obsluhy a nepřehlédnutelnou očnici „à la sloní ucho“ v mini provedení. Doplním, že shodně s jinými profesionálkami NUTNO do XLR zdířky připojit externí mikrofon; a že reproduktor kontroly audio-stopy je u pravého ucha…

Plynule přejdu ke stacionární variantě multifunkčního DV-zařízení v podobě profesionálního rekordéru Sony HVR-M25U. Hned přiznávám, že si trošku „přihřívám polívčičku“ Bazarové sekce či nabídky tohoto GENIÁLNÍHO nástroje k digitalizaci VŠECH záznamů na kazetách, které mají šířku pásky 1/4“ neboli 6,35 mm. Docela dlouho nazpět jsem jej získal od jednoho „TV-Borce“ a kápnu-li božskou, k archivaci je sice fantastický, ale naše záchrany vzpomínek mají jiný provozní řád a tím jsme došli k názoru, že je škoda držet u nás tak SQĚLOU mašinu s tak (pro nás) diskutabilním využitím. Čtenář odezírá - opět DVOJITÁ mechanika na velké či „normální“ malé DV-kazety, kontrolní displej na předním panelu a všechny přípojky…

BOMBASTICKÝ univerzální páskový DV-rekordérSony HVR-M25U má přehršle hejblátek na přední straně šasi a všechny možné zdířky na „Zadečku“. Odezírejme ze snímků, že HDMI nebo Fire-Wire zde MÁME, LANC coby ovládání kabelem také, analogové a digitální vstupy i výstupy jakbysmet. Pomineme-li, že si uživatel musel sehnat tzv. BNC-konektory (redukce) a „držet Basu“ s pradávnými způsoby AV-spojení, symbióza s výše představenou kamerou je příkladná. DIGITALIZACE všech záznamů na zmíněných čtvrtpalcových páskách je mj. díky náhledovému 2,5“ monitoru pod nakládací škvírou kazetových mechanik pod kontrolou. Jinak napsáno: obsluha nemusí přepínat při práci v PC na velký monitor stahovacího SW…