VIDEOKAMERY.cz | Canon XF100

Edo, základy češtiny taky patří do všeobecného přehledu člověka, takže než budeš poučovat ostatní, co mají vědět ze "základů", mrkni občas na svůj výpotek a tím nemyslím to co máš na zátylku.

Ještě dodávám, že nauka o optice, tedy např. i vliv clony na hloubku ostrosti, jsou základy Fyziky, příroda ;-)

Kdybych chtěl být vtipný, tak řeknu trpělivým čekáním u krmítka .-)))))). Slow Motion je obtížná disciplína. XF 100 umožňuje mimo jiné i režim 720/50p, což je plných 50sn/s, kdy tento režim umožňuje asi nejlepší zpomalení záběrů. Daní za to je lehká degradace obrazu v kvalitě. Dá se Slowmotion natočit i s 1080/50i, ale je o chlup horší. Základ je asi kratší závěrka, aby pohyb při zpomalení byl ostrý, tj. musíš si i někdy přisvítit, protože krátká závěrka hodně ubírá světla v obraze. U toho sněhu je výhoda, je celek je hodně světelný. Osobně bych šel klidně na 1/500 či 1/1000 i víc při min. cloně, plus asi světlo na přisvícení, ale to záleží od scény. Zbytek je softwarově, kdy zpomalíš běh scény. Jsou i speciální pluginy do střihových softů, které, když si dílko připravíš, umí zázraky. Nejznámější je Twixtor. Pokud natočíš objekt s jednolitým pozadím, pokud možno jednobarevným a rychlou závěrkou, dokáže skvěle dopočítat pohyb a zpomalit i 20-50x, možná ivíc a pořád to bude vypadat dost dobře. Jinak na extrémní slowmotion je potřeba rychloběžky kamery, které umí i třeba 10tis snímků za vteřinu, to pak uvidíš i letící kulku atd. Některé profi kamery či naopak, laciné fotoparáty točí kolem 200sn/s a s tím se slowmotion dělá dobře. Velkou daní je však velká degradace kvality obrazu, protože většinou dávají tak poloviční či čtvrtinové rozlišení, aby to pobraly.

Těch základů není třeba zase studovat tolik, stačí opravdu stručně a pak už praxe s novou kamerou, abys co nejdřív poznal její klady i limity. Teorii lze dohánět postupně, jak je potřeba. Jinak jsem si všiml, že Apple už taky chytil "win nemoc", upgraduje operační systém častěji, než je zdrávo, to se pak opravdu hůř řeší např. pluginy pro XF100 pro FCP. Jinak se samozřejmě ptej, ale osobně preferuju ptát se včas (tedy ještě předtím, než něco koupím, abych věděl, co vlastně kupuju a proč). Každopádně XF100 je třeba dobře nastavit a ani obsluha není už "automat", takže to nemusí být úplně snadné, to naučení, chvilku to může trvat, než si s ní potykáš.

Ty knížky jsou běžně k dostání v kamenných obchodech.

Já bych taky doporučil Ondřejovu filmovou školu z cyklusu Zoom, kde Ondřej Kepka vysvětluje taky zajímavé věci ohledně natáčení :) http://www.ceskatelevize.cz/porady/10169539134-zoom/video/

Tak Eda už nám prosáknul do dalšího vlákna... No nic, ještě poznámka k tomu samostudiu tajů techniky a natáčení. V podstatě to vidím na čtyři základní roviny, ve kterých je třeba se postupně zorientovat. Ta první, to jsou ty obecné základy a terminologie ohledně správné expozice a vlastností a použití optiky. Jde o to naučit se správně kombinovat nastavení pro různý situace (viz. foto/video literatura). Druhá rovina je aplikace těchto znalostí na konkrétním přístroji (tady nastupuje návod k použití). Třetí rovina jsou znalosti o kompozici, velikosti záběrů a jejich dynamiky, střihové skladbě, vedení kamery, záznamu zvuku... čtvrtá se pak týká samotné montáže a ovládání střižny. Jako literaturu pro nenásilné a záživné seznámení s posledními dvěma body doporučuji třídílného průvodce od Ekateriny Andrikanis: "Homevideo aneb Sám sobě režisérem", "Homevideo aneb Sám sobě kameramanem", "Homevideo aneb Sám sobě střihačem". Jde o tenké knížky, psané velmi srozumitelným způsobem i pro naprosté laiky. Pokud by se domácí točiči drželi alespoň poloviny zde uvedených rad, byla by, myslím, úroveň homevidea hned o několik řádů lepší.

Edo, připadáš mi jak ženská. Pořád něco vysvětluješ, vyvracíš, dohaduješ se. Chovej se už konečně jako chlap. Pocity si vyjadřuj u kafe s ženskejma. A ano, abych odpověděl, pokud se nadchnu pro věc, zhodnotím míru investice a jdu do toho. XF100 je velice slušná nástupkyně HV30, koneckonců jsem to udělal to samé z HV20. A pokud jsem si do té doby myslel, že ovládám kameru v pohodě, tak po přechodu na XF100 jsem z toho byl taky dva dny v "Jiříkově vidění", co to má za funkce. Osobně to beru jako dobrou volbu. Ten Mac pouze subjektivně a z osobního pohledu, bych nebral ani náhodou, ale je to tím, že já mám averzi vůči Applu obecně.

Appalacio - chápu "kolegialitu" k novým majitelům XF100 .-) , ale přeci jen, ty základy jsou opravdu široce popsané. Doporučím v odkazovaném videokurzu pročíst kapitolu kamery, tam je to vše hodně polopatisticky popsané, odkaz jsem dal výše (Edo, politiku sem netahej, navíc pojmy levice a pravice patří spíš do min. století, dnes vedou odkláněči - ale to sem opravdu nepatří).

peaking - zvýraznění hran. Vše najdeš v českém manuálu. Natavíš si, jakou barvou se ti mají zaostřené hrany zobrazit. Tady je ukázkový obrázek, jak to vypadá http://tinyurl.com/peakingxf100

me pripada mirne komicke koupit xf100 a neznat ani zaklady o vyse jmenivanych zakladnich(!) parametrech a dusledky jejich zmen na vysledny obraz :-)) Pritom nenarazim na otazku vysi ceny , jak zavistivecky narazi casto levicaci na tzv bohate (rozumej ze muze jit i o polne a schopne! Tedy zde v jinem oboru nez foto/video)..., kdyz na to ma (soudruzi, rozumejte - umi vydelat a nasetrit) tak at si kazdy koupi na co ma (vydela) :-)

Pavle, jen ho nech .-))) Pokud to bude tak, že si něco přečte a přijde s něčím co mu vrtá v hlavě, tak to neva. Tohle jen začátek .-)))

Obraz nastavuješ několika prvky. Clona, čas, gain (u fotoaparátů termín ISO). Když zkrátíš čas, máš méně světla v obraze a je tmavší. Když zvětšíš clonu, opět jde méně světla do obrazu a je obraz tmavší. Vyšší gain zvyšuje citlivost čipu, je tam více vidět, ale na oplátku ti vzniká šum. Každá hodnota má při své max. i min. hodnotě nějaký výsledek. U Clony čím menší číslo, tím se méně cloní a jde víc světla. čím menší číslo, tím je i menší hloubka ostrosti (více rozmazané pozadí). čím větší číslo clony, tím jde méně světla do obrazu. čím větší číslo, tím je hloubka ostrosti větší, tzn. vidíš ostře objekty vepředu i vzadu. U času používej standardně 1/50. čím bude kratší čas 1/100, 1/200 atd. tím jde méně světla a obraz je tmavší, ale má to výhodu, že závěrka zavírá rychleji a obraz je v rychlém pohybu ostřejší. Např. u 1/50 budeš mít závodní auta v pohybu více rozmazaná, když dáš 1/200 či rychlejší závěrku, můžeš mít pohybující se objekty ostřejší. Ale vytváří to pak lehce nepřirozený strobo obraz. Obráceně platí, čím delší čas, máš tam více světla, ale zase je obraz mázlý. U Gainu musíš opatrně. čím je hodnota do plusu vyšší, tím je čip citlivější, je více světla, ale zase roste obrazový šum. Obráceně platí, čím víc do mínusu, tím je obraz tmavší, šumu je málo.

Odkaz by měl fungovat, pravidelní návštěvníci fóra už vědí, že po nakopírování odkazu do webového prohlížeče je třeba smazat případné mezery, které jsou v něm navíc. Rozostřené pozadí je tím více neostré, čím více je otevřená clona (co nejmenší clonové číslo), čím je delší použité ohnisko objektivu (nazoomovat) a čím je hlavní objekt blíže a pozadí dále od objektivu. Lépe ho lze dosáhnout s většími snímacími čipy = použité objektivy mají logicky delší ohniska. Jinak myslím, že tyto elementární znalosti terminologie, základy o ohnisku, hloubce ostrosti, a hlavně vztahy mezi clonou, závěrkou a citlivostí, se dají snadno vyhledat a nastudovat v článcích na webech s fotografickou tematikou. Jde o stejné zákonitosti a není to tak složitý, jak to možná vypadá. Rád odpovím na cokoliv, ale považoval bych za efektivnější, kdybys zkusil aspoň to úplně základní někde načíst a vstřebat, a pak se ptal na případné nejasnosti a souvislosti, které ti unikly. Pro lepší využití tvé nové kamery se bez základů neobejdeš. Navíc úplně neznalému se i daleko hůře něco vysvětluje ;o)